Finsko, které v květnu podalo přihlášku do NATO, mělo ve své historii několik válečných konfliktů s Ruskem, ale nynější hraniční zóna pokrytá lesy je na většině ze svých 1300 kilometrů délky vyznačena jen cedulemi a plastovými značkami.
Finská vláda začala urychleně podnikat kroky k posílení ostrahy hranic už v obavě, že by se Rusko mohlo pokusit vyvíjet tlak na Finsko posíláním žadatelů o azyl na jeho hranice.
Evropská unie z podobného počínání obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.
Chystané změny finského zákona zahrnují i návrh umožnit soustředění přijímání žádostí o azyl jen na konkrétních hraničních přechodech. Podle nyní platných unijních pravidel přitom migranti mají právo žádat o azyl na jakémkoli místě vstupu do členské země EU.
Novelizovaný zákon by měl umožnit stavět bariéry jako ploty, ale také nové silnice na usnadnění hlídkování podél hranic z finské strany. „Později vláda rozhodne o hraničních bariérách v kritických oblastech východní hranice na základě posouzení finské hraniční stráže,“ sdělila finská ministryně vnitra Krista Mikkonenová.
-
NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
-
V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
-
V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
-
K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
-
Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
-
V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
-
V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
-
V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
-
V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
-
V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
-
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
-
Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
-
Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
|
