Ukrajina chce být „de facto“ člen NATO, Rusko předvolá americká média

Severoatlantická aliance by měla v debatách o své strategii na dalších deset let zvážit, zda Ukrajině neudělit „de facto“ členství spíše než „de iure“, řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ruská diplomacie si předvolá vedení amerických médií působících v Rusku, aby jim „vysvětlila“ válečné snažení a důsledky.

Před budovou městské civilní vojenské správy v Doněcku stojí na stráži voják proruských jednotek. (25. května 2022) | foto: Reuters

„Myslím, že pokud mluvíme o členství Ukrajiny v NATO, bylo by dobré, aby to v této strategii bylo de facto a ne de iure,“ řekl ministr Reznikov prostřednictvím videospojení účastníkům bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě.

„Ukrajina také bude součástí této strategie, protože jsme částí východního křídla Evropy, východního křídla členských zemí NATO, východního křídla Evropské unie. Myslím, že by to byla situace výhodná pro všechny země,“ dodal ukrajinský ministr. Summit NATO se koná tento měsíc v Madridu.

Ukrajinští vojáci podle Reznikova v Evropě zahájili výcvik s raketovými systémy HIMARS a MLRS, jejichž dodávky Kyjevu tento týden přislíbily Spojené státy a Británie. Uvedl také, že doufá, že Ukrajině podaří letos „vykopnout Rusy“ z okupovaných oblastí.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >  

Rusko si předvolá vedení amerických médií

Rusko podnikne ta nejpřísnější možná odvetná opatření, pokud nebude ve Spojených státech normalizovaná práce ruských novinářů a médií. Oznámila to v pátek mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Ruské ministerstvo obrany si 6. června předvolá šéfredaktory všech moskevských poboček amerických médií, aby jim v tiskovém centru vysvětlilo následky nepřátelské linie, kterou zastává jejich vláda... jejich mediální režim a která se odráží ve všech mediálních záležitostech,“ uvedla Zacharovová.

Sto dnů bojů bez významného úspěchu? Ruská média nesmějí psát o délce války

Ruská diplomacie minulý týden oznámila, že připravuje balík sankcí namířený proti anglosaským médiím působícím v Rusku. Západní země zavedly vůči ruským činitelům, jednotlivcům, firmám i médiím sankce v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, a to ve snaze přimět Moskvu agresi ukončit. Na sankčních seznamech se ocitly mimo jiné ruské státní televize či servery.

Moskva nebude rozhodovat, kam se Ukrajina přidá, vzkázal šéf NATO:

13. dubna 2021

„Budeme pokračovat, dokud nedosáhneme všech cílů“

V den, kdy uplynulo sto dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu, pak prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že Rusko bude pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině, dokud nedosáhne všech jejích cílů.

„Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ doplnil Peskov. „Byla učiněna opatření k zajištění jejich ochrany a přinesla určité výsledky,“ dodal mluvčí Kremlu.

Podle Peskova se od „pronacisticky orientovaných ozbrojených sil Ukrajiny i od samotných nacionalistických elementů podařilo osvobodit mnoho vesnic a měst, a zajistit tak možnost přechodu k nastolení života v míru“.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv