„Připadalo mi, že jsem Pastu neviděl týden. Jediný rozdíl je, že má najednou potetovanou ruku,“ zavtipkuje útočník Michael Špaček.
A další forvard Jiří Černoch doplňuje: „Dospěli jsme. A už jsme si dělali srandu, že ostatním ukážeme, jak se vozí medaile.“
Moc se nechytáte?
Už je to osm let, co se mančaft tehdejšího trenéra Petra sesbíraný z ročníků 1996 a 1997 vypravil shodou okolností do Finska.
Na mistrovství světa do 18 let čeští mladíci ve skupině přetlačili domácí výběr, ve čtvrtfinále zdolali Rusy, v semifinále Kanadu. A až Američané ve finále způsobili, že česká jízda měla stříbrný punc.
Sedm různých příběhů
„Říkalo se o nás, že jsme jeden z nejsilnějších ročníků. A turnaj nám parádně sedl,“ zavzpomíná Špaček. „A teď je hezká náhoda, že jsme se potkali zase tady.“
V tom má Špaček pravdu. Každého člena medailové generace přivedla odlišná cesta do Tampere, kde v sobotu Češi od 19.20 vyzvou Nory. Třeba Špaček se roky zkoušel ve Winnipegu protlačit do NHL. Neuspěl a místo toho teď nastupuje za švédskou Frölundu a řadí se k nejkreativnějším útočníkům v Evropě.
Český tým na MS v hokeji 2022servis iDNES.cz |
Do NHL naopak z extraligy náhle vyletěl brankář Vejmelka, který až do loňska chytal v extralize.
Z ní na mistrovství světa nečekaně odcestoval další člen stříbrné osmnáctky Černoch. Vždyť i jeho zkušenější kolega z Karlových Varů Jakub Flek při jeho debutu na turnaji pozoroval: „Před ním se skoro křižoval. Říkal jsem mu, ať je v klidu.“
Až do loňska hrával v extralize i Jan Ščotka. „Já se nijak a nikam extra nehnal. Odmalička jsem nebyl nasměrovaný jen na hokej,“ říká. Loni kývl na nabídku z Jyväskylä, kde se okamžitě stal kapitánem. A nyní spolehlivý bek poznává první velký turnaj mezi dospěláky.
Ve Skandinávii si nenápadně buduje jméno i Jiří Smejkal. V sezoně se vazoun z Lahti vydrápal do nejproduktivnější desítky finské ligy, přesouvá se do švédského Oskarshamnu a věří, že NHL ještě nemusí být zapovězená komnata.
„Vránič s Pastou nás táhli“
V ní už několik let válí poslední dva ze stříbrné sedmičky. Pastrňák pálí za Boston. Jakub Vrána zase za Detroit. „Oni byli špička už v osmnáctkách,“ připomíná Špaček. „Snažili jsme se jim vyrovnat a to posouvalo i nás ostatní.“
Pastrňák s Vránou jsou vrstevníci, nejlesklejší zboží agenta Aleše Volka i rivalové, kteří tlačili kolegy, ale i sebe k lepším výkonům. K jejich stříbrnému šampionátu osmnáctek se váže i historka, kterou připomněl nedávno server The Athletic.
Oba Češi patřili mezi žhavé adepty na vysoká umístění v 1. kole draftu. Vrána se ve Finsku 2014 s osmi trefami stal nejlepším střelcem turnaje, čímž zastínil Pastrňáka. Ten přes sezonu marodil s otřesem mozku i zády a šampionát zakončil s bilancí 0+5.
„Skauti kladou velký důraz na výkony proti vrstevníkům, tohle se nedalo podcenit,“ vypíchl bývalý skaut Montrealu Grant McCagg.
Vránu si vybral ze 13. místa Washington, kde však před náletem do NHL podstoupil delší výcvik na farmě než Pastrňák. Ten jako pětadvacítka už pár měsíců po draftu sbíral starty za Bruins.
Nyní se oba setkávají v Tampere. S dalšími vrstevníky omlazují průměr reprezentace, která se ještě na únorové olympiádě v Pekingu hemžila haldou třicátníků. Střední generace v čele Pastrňákem má šmrnc. A už ví, jak se na šampionátu ve Finsku dostat k medaili.