Proslavil se koncem 80. let v kapele Žentour, později Janek Ledecký přešel na sólovou kariéru, během níž prorazil coby jeden z nejúspěšnějších muzikálových autorů. A taky vychoval jedinou českou sportovkyni, jež na olympiádě vyhrála ve dvou různých sportech. V rozhovoru mluví o domácí výuce dětí Ester a Jonáše i o tom, jak muzikály původně neměl v oblibě.
Šedesátiny, které v létě oslavíte, prý moc neřešíte, ale oslavy úplně odbýt nemůžete. Ke třiceti letům sólové kariéry vás vydavatelství pobídlo k desce zaznamenávající vaše symfonické turné. To je fakt, k desce potřebuju vždycky popostrčit. A taky mě pobízeli, abych udělal nějaký megakoncert, ale do toho se mi vůbec nechce a taky ho neudělám. Protože mít megakoncert znamená, že v okruhu místa jeho konání zhruba půlroku nemůžete vůbec koncertovat. A mě koncertování ze všeho, co dělám, baví úplně nejvíc. A abych si teď, po dvou letech absťáku, kdy jsme nemohli jezdit skoro vůbec, řekl, že to jako vydržíme a dáme jen ten jeden velký koncert, který se úplně na rovinu navíc ani nemusí povést, to se mi fakt nechce. Takže místo megakoncertu bude takzvané LX tour.
Ani ty nejbystřejší děti nejsou schopny soustředit se delší dobu. Takže většina času stráveného ve škole je, jak já říkám, hlídání za státní peníze.
Janek Ledeckýzpěvák
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
