S návratem zaměstnanců zpátky do kanceláří se některé firmy snažily vyjít vstříc úpravou vybavení kancelářských prostor. Na různých pracovištích vznikly nové jídelní zóny, kde mají zaměstnanci prostor se najíst. I proto se obědovým krabičkám v současné době daří.
„Kolegové vedle vlastních krabiček hodně využívají i dovážkové služby obědů. Máme proto několik kuchyněk, jak pro úpravu stravy, tak s prostorem pro konzumaci,“ uvádí personální ředitel společnosti Nippon Petr Janout.
„Za změnou je kombinace různých důvodů. Během covidu lidé na obědy chodit nemohli, navíc si začali víc osvojovat principy zdravého stravování. A v současnosti se přidal vliv silné inflace, kdy ceny obědů v restauracích poměrně hodně rostou,“ říká Kamil Bareš, obchodní ředitel personální společnosti Předvýběr.cz.
Nejde o nijak razantní změnu zvyklostí, nový trend však potvrzuje zhruba třetina zaměstnavatelů. Roste navíc i objem peněz, které jdou přes rozvozové služby, konkrétně o 46 procent.
Smažák k obědu ve Sněmovně stojí 78 Kč. Za kolik se jí v kantýnách politiků |
A kromě častějšího využívání rozvozu stoupá průměrná útrata, která se momentálně pohybuje okolo 350 korun. Více zaměstnanců totiž často objednává jídlo společně. Průměrný počet položek v hromadné objednávce, kdy jeden kolega objedná u rozvážkové služby jídla pro více lidí, během pandemie stoupl o 10 až 15 procent.
Po rozvolnění opatření přitom zůstal na stejné úrovni jako během přísných lockdownů, potvrzuje česká platforma specializující se na rozvoz jídla Dáme jídlo.
„Pozitivním dopadem je výrazné zkvalitnění rozváženého jídla. Zatímco v minulosti se dovoz jídla týkal především pizzy a obecně fastfoodové strany, v posledních měsících začaly jídlo s sebou nabízet i špičkové restaurace, které si zakládají na kvalitě a čerstvosti surovin,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance.
„Zvýšila se nabídka, zlepšily obalové a přepravní materiály, zvýšilo se množství rozvozových firem i konkurence mezi nimi. To vše přispívá k tomu, že se standard rozvážené stravy zvýšil a že je o něj větší zájem,“ dodává Nicoletti.
Restauracím se propadly tržby
Změnu přístupu ze strany spotřebitelů sledují už některé restaurace, jak potvrdil místopředseda asociace restauratérů Apron Luboš Kastner. A vůbec se jim to nelíbí.
„Roztáčí se spirála, kdy na jedné straně nemáte potřebné tržby na pokrytí všech provozních nákladů restaurace a na straně druhé jste nucen zvyšovat mzdy zaměstnancům, aby vám neodešli,“ komentuje situaci v gastronomii Lukáš Tesárek, ředitel gastronomického provozu Malostranské besedy.
Pokles příjmů zaznamenávají restauratéři zejména v době obědů. Ty sice ve srovnání s minutkovou kuchyní podražily méně, ale úbytek hostů se u nich projevil razantněji. „Vidíme velký propad počtu transakcí i související propad tržeb. Pozorujeme také velké poklesy v pondělních a úterních tržbách, naopak na konci týdne si lidé více dopřejí,“ říká Kastner.
S poklesem tržeb restaurací v úvodu týdne souvisí stále patrnější snaha lépe zužitkovat jídlo z víkendu.
„V pondělí a v úterý si už do práce pravidelně nosím krabičku s tím, co rodina v neděli nedojedla,“ říká čtyřicetiletá Veronika z jedné z pražských kanceláří.
Faktorů, kvůli nimž se nechodí do restaurací tolik jako před pandemií, může být více. Lidé více pracují z domova, navykli si vařit doma nebo omezují výdaje vzhledem k růstu cen prakticky všeho.
„Za vypíchnutí také stojí skutečnost, že restaurace zdražují pozvolna a často i s určitým zpožděním. Není to třeba jako benzin a nafta, jejichž ceny skokově rostou. V posledních měsících řada restaurací zdražila o deset až dvacet procent, závisí na lokalitě i jednotlivých položkách a zdražování bude pokračovat,“ uvádí Jana Kohoutová, mluvčí společnosti SaltPay, která vytváří restaurační systém Storyous.
