Novela původně počítala s radikálním zjednodušením stavebního řízení, zavedením povinných lhůt pro úředníky a se sloučením všech pracovníků stavebních úřadů pod jedno celostátní centrum.
Na formální převedení stavebních úředníků z obcí pod stát zcela jistě nedojde. Kritikům se však nelíbí ani plánované rušení úřadů. Skončit by měly ty, které mají nízký počet pracovníků, zastupují málo lidí nebo se v dojezdové vzdálenosti 35 kilometrů nachází alternativní stavební úřad.
Načrtnutí kružnice na mapě podle Svazu měst a obcí nevypovídá nic o tom, jak to budou mít lidé na úřad daleko. Resort měl podle svazu vzít v úvahu spíše dostupnost území veřejnou dopravou, a tedy skutečnou délku cestování, kterou budou muset lidé třeba kvůli stavbě garáže podstoupit.
Změny stavebního zákona? Jedno razítko na konci a můžete stavět, popisuje Bartoš |
Ministerstvo namítá, že fyzická vzdálenost bude hrát stále menší roli s tím, jak postupuje digitalizace stavebního řízení. Z návštěvy občanů v budově stavebního úřadu se prý časem stane výjimečná událost, vše se bude řešit prostřednictvím internetu.
Osekání sítě stavebních úřadů navíc podle státu přinese miliardové úspory. „Novela ušetří čtyři miliardy ročně už jen proto, že nevznikne původní záměr nové soustavy stavebních úřadů. Navíc přinese ročně do ekonomiky sedm miliard korun,“ tvrdí mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Podle Libereckého kraje stát postupuje opačně, než by měl. Tedy nejprve by měl digitalizovat a až poté rušit malé stavební úřady na obcích.
Zvláště když není jasné, jak si úředníci ve zbývajících stavebních úřadech poradí s větším množstvím práce. V Královéhradeckém kraji se například počet stavebních úřadů smrskne na polovinu, tedy 25 pracovišť.
Jen v okrese Jičín má zaniknout pět úřadů – Lázně Bělohrad, Sobotka, Kopidlno, Vysoké Veselí a Libáň. Podle starosty Jičína Jana Malého přitom není reálné, že jičínský úřad tuto agendu zvládne. A to ani v případě plné a bezproblémové digitalizace stavebního řízení, upozornil Svaz měst a obcí.
Jak obce poznají, co je špatně?
Dalším sporným bodem je snaha převést povinnosti kontroly „černých“ staveb na jednotlivé obce. Ministerstvu pro místní rozvoj to vytýká řada meziresortních připomínkových míst.
„Zásadně nesouhlasíme s konstrukcí, že by obce byly nadány pravomocí rozhodovat ve věcech stavebního řádu. Jak obec zjistí, že je nějaká činnost prováděna bez povolení nebo v rozporu s ním? Obec povolení ke stavbě nevydává, a nemůže tedy ani hodnotit, zda nějaká činnost je v rozporu s ním,“ uvedli zástupci Plzeňského kraje.
Podle lidí z Karlovarského kraje navíc není zřejmé, kdo by měl stavebníka na nesouhlas obce s černou stavbou upozornit – zda přímo starosta, zastupitelstvo, nebo snad rada obce?
V každém případě obce nemají dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by byli schopni posoudit, která stavba nesplňuje zákonné povinnosti. A v tom se podle Hospodářské komory ČR skrývá past.
Organizace zastupující podnikatele, který se zásadním způsobem podílel na předchozí novele stavebního zákona, totiž upozorňuje na to, že v případě chyby by mohla jít část kompenzací za obcemi. A to kvůli tomu, že včas protiprávní jednání neodhalily.
Praha má svá specifika
Ministerstvo pro místní rozvoj se rovněž bude muset vypořádat se specifickými požadavky. Nejaktivnější v tomto bodu bylo hlavní město, které mimo jiné chce zachovat možnost stanovovat vlastní technické požadavky na stavby nad rámec obecných pravidel.
Novela navíc k nevoli hlavního města zruší Pražské stavební předpisy k červenci příštího roku. Praha sice může vydat nové, přepracování dokumentu nicméně podle magistrátu způsobí nejistotu v plánování a zpozdí výstavbu o několik let.
Zapojit se do jednoho šiku pod heslo „Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“ odmítlo i ministerstvo dopravy. To chce být nadále odvolacím orgánem u železničních staveb, silnic a v projektech letišť. Má totiž pro tyto stavby historicky dostatečné množství odborníků a je podle něj nesmysl, aby se lidé zabývající se výstavbou stěhovali do jiného resortu, když lidé z provozu zůstanou na ministerstvu dopravy.
