Tržní hodnota výrobce elektroniky Apple, který je nejhodnotnější veřejně obchodovanou firmou, od středy minulého týdne klesla o více než 200 miliard dolarů (4,7 bilionu korun). Pohybuje se tak nyní kolem 2,5 bilionu dolarů (zhruba 59 bilionů korun).
Minulý týden ve středu americká centrální banka (Fed) zvýšila svůj základní úrok o půl procentního bodu do pásma 0,75 až 1,00 procenta a potvrdila, že bude ve zvyšování úroků pokračovat svižným tempem. Šéf Fedu Jerome Powell nicméně na novinářský dotaz odpověděl, že jeho tým neuvažuje o výraznějším zvyšování než o půl procentního bodu na každém zasedání.
Mnohem lépe si vedou akcie firem z tradiční ekonomiky, třeba výrobce polévek Campbell Soup či prodejci potravin General Mills a J.M. Smucker, upozornil portál CNBC. Předpoklad vyšších úroků totiž více doléhá na firmy, které se při dalším růstu spoléhají na úvěry, což bývají často inovátorské firmy z odvětví vyspělých technologií. Při dražších úvěrech se jim zvyšují splátky, takže pak mívají i nižší zisk.
Výplach na burze se dal čekat, říkají makléři. Už odepsali miliardy |
Po komentářích šéfa Fedu, že není důvod zvyšovat základní úrok ve výraznějších krocích než o půl procentního bodu, akcie zamířily prudce vzhůru. Optimismus ale od té doby vyprchal. Už ve čtvrtek akcie oslabily a propadu se nevyhnuly ani v pátek a pak tento týden v pondělí. Klíčový akciový index S&P 500 klesl pod 4000 bodů a od středečního závěru odepsal zhruba sedm procent.
Hodnota Microsoftu od minulé středy klesla zhruba o 189 miliard dolarů, zatímco hodnota Tesly se snížila o 199 miliard dolarů. Tržní hodnota Amazonu se snížila o 173 miliard dolarů, hodnota Alphabetu, majitele firmy Google, pak o 123 miliard dolarů. Elektrotechnická společnost Nvidia je levnější zhruba o 85 miliard a společnost Meta Platforms, vlastník Facebooku, asi o 70 miliard dolarů.
Není úniku
Z aktuální analýzy společnosti XTB vyplývá, že se propadá naprosto vše a není se kam schovat. Kromě akcií to jsou také dluhopisy, investiční nástroje ETF, drahé kovy až po kryptoměny.
„Akciové trhy jsou také barometrem ekonomické nálady a již nyní odrážejí nejistotu, do které se řítíme,“ řekl v úterý analytik XTB Štěpán Hájek. Akcie podle něho zpravidla klesají o několik měsíců dříve, než začnou klesat makroekonomická data.
Pád bitcoinu pokračuje. Při obchodování v Asii klesl pod 30 tisíc dolarů |
Dopady ruské agrese na světovou ekonomiku podle něj přišly v nejméně vhodnou chvíli, kdy celý svět teprve začal boj s rostoucí inflací. Tu primárně způsobila umělá stimulace poptávky prostřednictvím navýšení objemu peněz v ekonomice.
Rusko je však vývozce nejen několika zásadních komodit, jako jsou nikl, zinek nebo pšenice, ale především energetických komodit, jako jsou ropa a plyn, dodal Hájek.
Stěžejním článkem pro světovou ekonomiku jsou podle něj nyní ty stejné instituce, které ji pomohly dostat během pandemie zpět na nohy, tedy centrální banky.
Ty nyní začaly rychle utahovat šrouby měnové politiky a uzavírají kruh tím, že se vyššími sazbami snaží domácí poptávku zchladit a zamezit dalším interním inflačním tlakům. Ty externí, jako jsou ceny ropy a plynu, ale ovlivnit nedokážou, dodal.
