Data Českého statistického úřadu ukazují, že Česká republika dovezla ze zahraničí v roce 2021 celkově 6,8 milionu tun ropy. Z toho 3,4 milionu tun bylo právě z Ruské federace, a tedy zhruba 50 procent.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela před pár dny uvedl, že Česko je za určitých podmínek připraveno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku. Vláda ale bude požadovat, aby v příštích měsících fungovaly společné nákupy energií a Evropská unie bude mít zároveň k dispozici rezervy, které by pokryly případné nedostatky na evropském trhu.
Odborníci v této souvislosti varují, že za ruskou ropu nemá Česká republika v současné chvíli adekvátní náhradu. Čekají proto mimo jiné i další citelné zdražení pohonných hmot a v ohrožení jsou i dodávky obalů na potraviny.
„Česká republika bude v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy a produktů do EU čelit vážnému problému. Trpět budou nejen řidiči, který se opět zdraží pohonné hmoty, ale i průmysl. Česko nemá uspokojivě vyřešeno úplné nahrazení ruské ropy,“ tvrdí analytik Lukáš Kovanda.
Závislost na ruské ropě je stále vysoká, postupně ale klesá
Z čísel Českého statistického úřadu je patrné, že potřeba ruské ropy v České republice v posledních letech klesá, stále je však značná. V roce 1996 pocházela téměř všechna v Česku zpracovávaná ropa z Ruska. O třináct let později ale byl podíl Ruska na českém ropném trhu už asi jen sedmdesátiprocentní. V roce 2013 pak dosahovala 64 procent a v roce 2015 pak 56,4 procenta.
Význam ruské ropy v českém prostředí klesá v poslední době hlavně kvůli značnému vlivu ropy z oblasti Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Před třemi léty pak silně stoupl i dovoz ropy ze strany Spojených států, neboť tam došlo k masivní produkci ropy z břidlic.
V roce 2021 podíl ropy z amerických břidlic na českých zásobách činil zhruba 11,8 procenta. Z Ázerbájdžánu přiteklo 16 procent a z Kazachstánu 18 procent černého zlata. Přesto je však význam ruské ropy v českých podmínkách stále velmi značný, a to i vzhledem k penězům, které české podniky za ruskou ropu platí. V minulém roce to bylo téměř 38 miliard korun.
Zástupci litvínovské rafinérie v úterý uvedli, že firma je technologicky schopná zpracovávat druhově podobné typy ropy, jako je ruská ropa. „Skupina ORLEN pozorně monitoruje situaci a je připravena na jakýkoli scénář, včetně úplného zastavení dodávek z východního směru tak, aby provoz ve svých rafineriích v České republice, Polsku a Litvě zajistila,“ uvedl mluvčí společnosti Pavel Kaidl.
Novým balíčkem sankcí chce Evropská unie ještě více odstřihnout Rusko od finančních prostředků. Ruský export ropy do států Evropské unie totiž je pro tamější ekonomiku velmi důležitý. Podle Mezinárodní energetické agentury totiž Rusko do Evropy vyváží zhruba polovinu svého exportu ropy a ropných produktů, jedná se o 2,2 milionu barelů ropy a 1,2 milionu barelů ropných produktů denně.
Moskva je tak dlouhodobě největším dodavatelem ropy do Evropské unie, podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat za rok 2021 zajišťovala téměř čtvrtinu celkových dodávek této suroviny.
Největším evropským kupcem ruské ropy je Německo, které loni odebíralo denně 555 000 barelů této suroviny a podíl Ruska na jeho spotřebě přesáhl třetinu. V Polsku, které podobně jako Německo využívá severní trasu ropovodu Družba, loni činil podíl ruské ropy přes 60 procent.
Mnohem závislejší jsou ovšem na ruské ropě země ležící u jižní větve Družby, jako jsou Slovensko nebo Maďarsko. Jejich rafinerie navíc nejsou v současnosti schopné zpracovávat jinou než ruskou ropu, obě země ale mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy z Ruska v příštím roce.
Při zákazu dovozu chybí mechanismus distribuce, tvrdí Síkela
Nový balíček sankcí ze strany EU podle ministra Síkely postrádá mechanismus distribuce v souvislosti s případným zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie.
„Návrh teď zkoumáme. Není v něm úplně všechno, co jsem požadoval. Ve středu o tom budeme jednat na vládě. Řešíme celou řadu věcí, abychom spravedlivě rozdistribuovali ten dopad napříč Evropou,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
V reakci na návrh Evropské komise se cena ropy v posledních hodinách navyšuje. Cena severomořské ropy Brent krátce před polednem vykazovala nárůst o 3,7 procenta zhruba na 108,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate si ve stejnou dobu připisovala 3,8 procenta a prodávala se přibližně za 106,30 dolaru za barel.
