„K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Z oborů se v porovnání s loňskem dařilo nejvíce stavebnictví, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Jejich loňský výkon byl však velmi negativně ovlivně covidovou pandemií. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí oznámí ale Český statistický úřad až 31. května.
„Za růstem české ekonomiky stála ve velké míře setrvačnost. Domácnosti byly přes rostoucí ceny vcelku ochotné utrácet, k čemuž přispěly jejich úspory akumulované během předchozích dvou let a uvolňování covidových restrikcí. Dopady Ruskem vyvolané války se do české ekonomiky v tomto období projevily spíš pozitivně, a to v podobě vývozu služeb na pomoc uprchlíkům a zvýšených nákupů pohonných hmot domácnostmi před jejich dramatickým zdražením,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Hlavní analytik skupiny Creditas Petr Dufek upozornil, že česká ekonomika musela v prvním čtvrtletí vypořádávat kromě problémů s mezinárodní logistikou ovlivňující výkon tuzemského průmyslu i s vysokou inflací, která se negativně podepsala na kupní síle domácností.
Kromě příznivější hospodářské výkonnosti zaznamenala česká ekonomika během prvního čtvrtletí i nárůst zaměstnanosti, a to meziročně o 1,2 procenta. Na konci března bylo evidováno 252 873 uchazečů o zaměstnání a na pracovním trhu bylo hlášeno 360 168 volných pracovních míst.
Klesá spotřebitelská důvěra
Ve zbytku roku se však podle prognóz výkon české ekonomiky zpomalí, a to třeba kvůli dopadům války na Ukrajině a inflaci. Například podle dubnové předpovědi Mezinárodního měnového fondu růst české ekonomiky v letošním roce zbrzdí na 2,3 procenta.
Potvrzují to i ekonomové. Tvrdí, že současnou situaci navíc komplikují i silné protipandemické restrikce v Číně nebo trvající problémy v narušených dodavatelských řetězcích.
„Podle naší prognózy zaznamená česká ekonomika během druhého a třetího čtvrtletí kontrakci okolo jednoho procento. Spotřebitelská důvěra je nejnižší od listopadu 2012 a obavy domácností ohledně dopadů vysoké inflace dosahují historicky nejvyšších úrovní,“ okomentoval výhled analytik Komerční banky Martin Gurtler.
Francie na nule, Německo mírně v plusu
Kromě České republiky v současné chvíli informují o hospodářské výkonnosti i další země Evropské unie. Ekonomové ale říkají, že jejich výkonnost spíše skončila za původními odhady. Nečekaně se zastavil třeba růst francouzské ekonomiky.
Kvůli růstu cen energií a dopadům války na Ukrajině totiž ve Francii klesly výdaje spotřebitelů, a to o 1,3 procenta. Hlavní příčinou byla podle statistiků slábnoucí důvěra spotřebitelů.
K růstu se však vrátila německá ekonomika, která je na Českou republiku velmi úzce navázána. Proti předchozímu třem měsícům se zvýšila o 0,2 procenta. V meziročním srovnání pak největší evropská ekonomika zrychlila růst na 3,7 procenta z 1,8 procenta v závěru loňského roku.
Americká ekonomika překvapivě klesla
Ekonomika Spojených států v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie.
Čerstvá statistika ale podle analytiků vykresluje zavádějící obraz celkového stavu ekonomiky, protože domácí poptávka vykazuje solidní odolnost. Výrazně se také zvýšil objem firemních investic do nového vybavení.
Americké ministerstvo obchodu uvedlo, že se v prvním čtvrtletí snížil vývoz i například výdaje vlády. Zvýšil se naopak dovoz. V relativně dobré kondici jsou ale američtí spotřebitelé, kteří v prvním čtvrtletí dál utráceli, stejně jako firmy.
