V samotném čtvrtém čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 3,6 procenta a proti předchozímu kvartálu byl vyšší o 0,9 procenta.
Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta růst ekonomiky loni táhla výhradně domácí poptávka. Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. „I přes růst ekonomiky ale nebylo ještě dosaženo výkonu z předkrizového roku 2019,“ uvedl Kermiet.
Ekonomiky v EU se vrátily k růstu. Francie stoupla nejvíce od roku 1970 |
Analytici očekávali, že ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta. Za čtvrté čtvrtletí odhadovali meziroční růst HDP od jednoho do 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím počítali s poklesem o 0,6 procenta, stagnací, ale i růstem až o 1,2 procenta.
V roce 2020, který výrazně poznamenala opatření proti šíření nemoci covid-19, ekonomika meziročně oslabila ve všech kvartálech. V meziročním poklesu pokračovala ještě v loňském prvním čtvrtletí, od druhého již HDP meziročně rostlo.
V posledních třech měsících loňského roku se na mezičtvrtletním vývoji kladně podepsala zejména zahraniční poptávka. Meziroční růst pak ovlivnily výdaje domácností a tvorba hrubého kapitálu. „Na straně tvorby přidané hodnoty se dařilo především skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles zaznamenal průmysl,“ uvedli statistici.
Výsledek jako úspěch
První data o vývoji ekonomiky za čtvrté čtvrtletí a celý loňský rok lze podle ekonomů považovat s ohledem na problémy v automobilovém průmyslu během loňska za pozitivní.
„S ohledem na výrazné problémy v domácím automobilovém sektoru ve druhé polovině loňského roku je výsledný růst HDP nakonec možné považovat za úspěch, ačkoliv se ještě úroveň výstupu plně nevrátila na předcovidové hodnoty. Vývoj domácí ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl nakonec daleko lepší, než jak to vypadalo ještě v září a na začátku října,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že se ekonomice podařilo loni umazat zhruba polovinu propadu dosaženého v pandemickém roce 2020. „Zásluhu na tom má rostoucí spotřeba domácností spolu se zásobami, kterými se firmy jistily v čase nefungujících dodavatelských řetězců,“ uvedl. Podle něj je velká šance, že růst ekonomiky by mohl letos překonat čtyřprocentní hranici.
„V posledním čtvrtletí se ekonomice dařilo lépe, než se očekávalo. Pokud se nastartovaná ekonomika opět nezadrhne a vysoký stav zásob se přetaví do investic a exportu, mohl by i v letošním roce růst přesáhnout aktuální odhady a přiblížit se ke čtyřem procentům,“ odhadla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Nejistá budoucnost
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je i přes pozitivní číslo závěrem minulého roku potřeba optimismus ohledně oživování ekonomiky v letošním roce mírnit, protože výhled zůstává stále zatížen řadou nejistot.
“Problémy v subdodavatelských řetězcích se dle některých předstihových indikátorů mírně zlepšily, stále však budou patrně v první polovině roku růst brzdit. Pokračujícím rizikem zůstává i pandemická situace, ačkoli negativní dopad dalších vln na ekonomický růst postupně slábne,“ řekl ekonom Jakub Seidler. Jak dodal, negativně na růst bude působit i vysoká inflace, která bude nepříznivě ovlivňovat spotřebu domácností.
K růstu se vrátila řada ekonomik Evropské unie. Francouzská ekonomika loni stoupla nejvíce za posledních 52 let, a to o sedm procent. Německá ekonomika v roce 2021 vzrostla o 2,8 procenta.
