Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNa programu schůze senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině vyvolaným ruskou invazí a návrh na vyslání vojáků na Slovensko do uskupení NATO.
„Rusko svojí vojenskou agresí hrubě porušilo Chartu OSN a další normy mezinárodní práva,“ komentoval situace kolem ruské invaze na Ukrajině předseda výboru a senátor Pavel Fischer.
Senátní výbor v úterý projednával zejména dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a vyslání českých vojáků na Slovensko v rámci NATO.
Výbor pro obranu doporučil vyslání českých vojáků na Slovensko schválit. „Na Ukrajině se dnes rozhoduje také o naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Fischer.
Senát rozhodne ve čtvrtek o vyslání českých vojáků na Slovensko. Cílem mise je posílit obranu Východního křídla Severoatlantické aliance kvůli ruské agresi proti Ukrajině.
Čeští vojáci budou velet mnohonárodní jednotce NATO, která bude umístěna ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, informovala ohledně mise ministryně obrany Jana Černochová.
Jednotka v počtu kolem 2000 vojáků bude podle ministryně aktivována v nadcházejících týdnech. Česko do ní vyšle na 400 vojáků, Slovensko 300. Zapojí se do ní také vojáci z USA, Polska či Německa. Podobná společná uskupení vzniknou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Vytvoření jednotky je podle Černochové „reakce na agresivní chování Ruské federace“ vůči Ukrajině, která je „skutečně vděčná za jakoukoli pomoc“.
Ministr zahraničí Jan Lipavský senátorům řekl, že NATO se v žádném případě nechce zapojit přímo do konfliktu, ale chce posílit svou obranyschopnost.
Výbor v neveřejné části jednání podle Fischera s ministryní hovořil o dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu a podpořil vládu v jejich pokračování.
„Vláda odpovídá na zadání a potřeby ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedl Fischer, podle něhož se o obranyschopnosti ČR nyní rozhoduje na Ukrajině.
Výbor se podle Fischera spojil přes internet se členy partnerského zahraničního výboru ukrajinského parlamentu a dohodl se s ním mimo jiné na dalších konzultacích nejpozději do týdne. Výbor se mimo jiné zajímal o osud ukrajinských starostů, kteří byli ruskými invazními silami zajati.
Podle Černochové už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů gripen. Podle Fischera budou umístěny v Estonsku.
Ministryně nevyloučila to, že se na Parlament bude muset obrátit znovu kvůli případné žádosti Německa na umístění jeho jednotky na česko-slovenských hranicích.
Mandát umožňuje vyslat až 650 vojáků na Slovensko, a to v období až do 30. června 2023. Černochová uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.
Pod jednotku, v níž budou působit zejména příslušníci brigády rychlého nasazení, bude patřit také 50 vojáků, kteří mají na starosti vybudování a provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.
Vláda už dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.
