Projekt se postupně proměnil. Již v roce 2013 si totiž pro televizní přepis Návratu Krále Šumavy vybrali autor a nakladatel knihy původně jiný tým, režiséra Radima Špačka s producentem Vratislavem Šlajerem. David Ondříček tehdy ještě navrhoval spíše variantu celovečerního filmu.
„Není v tom žádná senzace, náš producent se nejprve soustředil na dokument o Hasilovi, za nímž se vydal do Ameriky, a mezitím tříletá opce na hranou verzi románu propadla,“ vysvětlil pro iDNES.cz Špaček, že dvě verze Hasilova osudu rozhodně nehrozí; sám se právě chystá na úplně jinou práci, natáčení filmu Lesní vrah.
„Pepík Hasilů ze Zábrdí“, jak si říkal sám hrdina projektu, se v trilogii představí jako mladík ze šumavské vsi, který se v roce 1948 nejprve stal pohraničníkem. Sloužil v oblasti Trojmezí, na hranici Československa, Rakouska a Bavorska, ale rychle ztratil iluze; myslel prý, že bude chytat „nácky, ne naše lidi, co chtějí ven“, a tak přešel na druhou stranu barikády.
„Chci Krále Šumavy natočit jako strhující dobrodružný thriller o klukovi, který by ze všeho nejraději jezdil po své milované Šumavě na motorce za děvčaty, jenomže doba, okolnosti, StB a také Hasilova svérázná, tvrdohlavá povaha z něj udělaly až mýtického superhrdinu československého pohraničí,“ uvedl Ondříček, který se podílel rovněž na scénáři Tomáše Vávry.
Knižní předloha minisérie vychází z Hasilových vzpomínek, ze svědectví pamětníků i z archivních dokumentů. „Když jsem psal román, byl jsem v kontaktu téměř se všemi tehdy žijícími příbuznými pana Hasila,“ vzpomíná David Jan Žák, jehož text má i podobu rozhlasové četby na pokračování a komiksu. „Nejvíce mi pomohl jeho syn Pepík Vávra, jen díky němu se mnou Hasil vůbec mluvil,“ dodává autor.
 |
„Jsem moc rád, že se tátův příběh dočká nového a hlavně pravdivého zpracování a že za tím stojí zrovna David Ondříček, ve kterého mám plnou důvěru,“ připomíná jediný Hasilův syn Josef Vávra skutečnost, že otcův příběh v minulosti posloužil jako propagandistický nástroj komunistické moci.
Když Karel Kachyňa v roce 1959 natočil dobově poplatného Krále Šumavy, do kin na něj tenkrát přišly více než čtyři miliony diváků.
„Nicméně i když dávali Krále Šumavy ještě před listopadem 1989 v televizi, bylo na ulicích vylidněno. Nikomu příliš nevadilo, že šlo o pokřivenou propagandu. Je až nepochopitelné, že tolik let po sametové revoluci stále není zfilmován jeho skutečný příběh,“ žasne Ondříček.
S Oskarem Hesem bude čerstvý vítěz Českých lvů po Dukle 61 a po Zátopkovi natáčet už potřetí. „David Ondříček je přesně ten režisér, se kterým prostě chcete pracovat. Každý krok si pečlivě promýšlí a je až neuvěřitelně trpělivý,“ tvrdí třiadvacetiletý Hes, který na sebe upozornil v seriálech Pustina a Rédl.
Bratra hlavního hrdiny Bohumila Hasila si zahraje Jan Nedbal, který se například v životopisné Boženě předvedl jako Václav Nebeský. Hesovu filmovou snoubenku a matku Josefa Vávry ztvární Gabriela Heclová, v roli jedné z převaděčových milenek se objeví Kristýna Podzimková, agentku americké tajné služby ztělesní Judit Bárdosová.
Nyní na herce čekají čtené zkoušky, točit se bude od března do května nejen v reálných šumavských exteriérech a v takzvaném zeleném režimu, tedy s maximálním ohledem na životní prostředí.
Josef Hasil byl už v roce 1948 zatčen a odsouzen, z vězení se mu však podařilo uprchnout a Bavorsku začal pracovat pro americkou zpravodajskou službu jako agent chodec. Spolu s dalšími, včetně bratra Bohumila, který v roce 1950 zahynul při přestřelce, dál převáděl přes hranice politické vězně, exministry, poslance, kněze i matky s dětmi.
V roce 1954 emigroval do Států, odkud se na skok vrátil do vlasti až po pádu komunismu. V roce 2001 vznikl dokument Zpráva o Králi Šumavy, rok poté byl Hasil prezidentem Václavem Havlem vyznamenán Medailí Za hrdinství. „Hranice jsem znal, to ano. Ale hlavně jsem měl štěstí, navíc nade mnou držel Pánbůh ochrannou ruku,“ řekl v jednom z rozhovorů. Zemřel v Chicagu v roce 2019 ve věku 95 let.
