V rámci programu hradil italský stát 110 procent nákladů na energeticky úsporná opatření ve stavebnictví. Mělo jít o výrazný popud k zelené transformaci byznysu.
Podnikatelé peníze obdrželi v podobě daňových kreditů, které mohli okamžitě proměnit v hotovost v bankách a jiných finančních institucích. Tím, se mělo zajistit, že peníze půjde využít hned a bude se tedy rychle stavět a renovovat. Program skutečně přinesl rozkvět stavebnictví. Odhaduje se, že kvůli němu vzniklo 153 tisíc pracovních míst. Za zhruba jedním procentem loňského italského růstu, který činil 6,5 procenta, bylo právě stavebnictví.
Jenže podmínky programu byly příliš volné a dohled nad skutečným využíváním podpory téměř nulový, popisuje agentura Bloomberg.
Takzvaný superbonus využili majitelé více než 100 tisíců budov. Celkově ke konci ledna načerpali zhruba 20 miliard eur (494, 5 miliard korun). Úřady mají podezření, že 4,4 miliard eur (téměř 109 miliard korun) z programu skončilo v rukou podvodníků. Ministr financí Daniele Franco to dokonce označil za jeden z největších podvodů v historii Itálie.
Evropu čeká velká přestavba. Budovy budou muset být bez emisí, cenám navzdory |
Podle místních úřadů už byly zabaveny zhruba 2,4 miliardy eur (bezmála 60 miliard korun) kvůli nezákonnému čerpání daňových úlev. Nejzmiňovanějším příkladem podvodníků, kteří se na programu a jeho vágních podmínkách obohatili, je případ z Rimini.
Zločinecká struktura peníze získávala přes nastrčené lidi, kteří daňové úlevy čerpali, přičemž se vydávali za právní zástupce neexistujících firem, uvádí ABC News. Vyšetřování ukázalo, že šlo o promyšlený podvod, který vedlo dvanáct lidí. Skupina dohromady načerpala 440 milionů eur (10,9 miliard korun).
„Vytvářeli a prodávali falešné daňové úlevy, které následně zpeněžili jejich převodem na nic netušící kupce, kteří s podvodem neměli nic společného,“ píše se ve vládním prohlášení. Takovými nic netušícími kupci byli banky a další instituce, například italská pošta Poste Italiane.
Program vytvořil bublinu
Premiér země Mario Draghi svaluje vinu na svého předchůdce, který program zavedl. Draghiho kabinet poprvé zakročil v lednu, když zakázal obchodování s daňovými kredity po prvotním převodu, čímž v podstatě zablokoval celý nastavený systém. Banky už kredity nemohly dále přijímat.
Dotační eldorádo. Češi si pořizují autonabíječky, i když elektromobil nechtějí |
Jenže to vyvolalo odpor. Lobbistická skupina sdružující živnostníky Confartigianato Cuneo si stěžovala, že zákaz přivádí odvětví do „slepé uličky“. Podle skupiny by stavebním společnostem klesly tržby za letošek o 40 procent, pokud by se s daňovými úlevami nemohlo dál obchodovat, píše Bloomberg.
Italská vláda tlakům ze strany byznysu ustoupila. Bankám znovu povolila převádět daňové kredity, nicméně přidala další kontroly.
Kromě podvodů však program přinesl i další, možná palčivější problémy. Na trhu se podle odborníků vytvořila bublina. Když se totiž v návaznosti na program zvýšila poptávka po stavebnictví, u některých stavebních materiálů to vedlo až k pětinásobnému zvýšení ceny.
Ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani tento problém hasil vyhláškou, která zastropovala ceny střešních a dalších materiálů. „Systém vytvořil bublinu, která nějakým způsobem nadopovala celý stavební trh,“ komentuje dění šéf stavební společnosti Olytecma Italia Fabrizio Mancini. „Byli jsme svědky zlaté horečky,“ dodává.
