Dotazování probíhalo prostřednictvím internetového portálu komoraplus.cz od začátku ledna až do začátku března tohoto roku. Komoře (HK) se podařilo posbírat téměř čtyři tisíce reakcí.
Z ankety vyplývá, že až 90 procent respondentů považuje za smysluplné zateplit si domov a tím pádem snížit energetickou náročnost budovy. Avšak jen 20 procent dotazovaných plánuje skutečnou realizaci tohoto kroku.
Budoucnost solárů? Na vodě! Plovoucí fotovoltaika dorazila do Česka |
V podobném duchu se nesou i odpovědi týkající se fotovoltaiky či výměny systému topení. Mezi 64 procenty až 90 procenty respondenty považuje tato řešení za smysluplná. Avšak reálně plánuje investiční akci jen 22 až 32 procent dotazovaných.
Do praxe se tak udržitelnější řešení bydlení a spotřeby energií budou dostávat znatelně méně, než jak Češi a Češky považují za „smysluplné“. Podle Hospodářské komory je to částečně dáno neznalostí. Lidé zkrátka neví, jak na to. Organizace proto navrhuje větší osvětu a propagaci daných environmentálních řešení a vyzývá k nim státní instituce i neziskové subjekty.
„Je velký rozdíl v tom, o čem jsou lidé teoreticky přesvědčeni, a co by byli ochotni či schopni udělat,“ komentuje výsledky ankety prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Důležitým faktorem jsou rovněž finance. Ne každý si může investici do zateplení, fotovoltaiky či výměny systému topení dovolit. Další pomyslnou překážkou je kolektivní rozhodování ve společenství vlastníků jednotek nebo v bytových družstvech, uvádí komora.
Nové kupovat, staré posílat dál
Kromě udržitelnějšího bydlení se anketa rovněž ptala na elektromobily nebo na nakupování bez obalu. Pořízení elektrického automobilu považuje za smysluplné pětina respondentů, o skutečném nákupu uvažuje téměř polovina z nich, tedy devět procent respondentů.
Více než polovina respondentů vidí smysl v nákupech potravin s certifikátem udržitelného hospodářství, ale jen zhruba 16 procent spotřebitelů plánuje tyto potraviny zařadit do svého nákupního košíku místo tradičních výrobků. Důvodem podle HK může být vyšší ceny udržitelných produktů, ale také spokojenost se stávajícími konvenčními potravinami nebo fakt, že nabídka udržitelných potravin nemusí být pro spotřebitele dostatečná.
Ceny výrobců i velkoobchodů stouply o 20 %. Brzy to pocítí i spotřebitelé |
Nákup potravin a drogerie bez obalu je smysluplný podle 77 procent spotřebitelů. Jenže jen 21 procent má v úmyslu tak skutečně nakupovat. Komora upozorňuje, že nákup bez obalu je značně složitější na přípravu. Spotřebitel si musí plánovat, kolik a jaké nádoby s sebou vzít a prakticky odpadá možnost spontánního nákupu.
Co se týče použitého oblečení, je zajímavé, jak se mezi sebou střetává potenciální poptávka s potenciální nabídkou. Předávat či prodávat použité oblečení z vlastní skříně dává smysl podle 89 procent respondentů. Ale jen 45 procent si myslí, že je smysluplné použité oděvy nakupovat. Čtvrtina respondentů plánuje konkrétní realizaci předávání či prodávání vlastního nošeného oblečení. Ale jen jedenáct procent plánuje takové zboží nakupovat.
