Ačkoliv se bude jednat o jeho první letošní start, má velké plány. „Zatím jsem zde vždy zvítězil, tak proč v tom nepokračovat i tento rok,“ říká směle. Dosud se na Gala představil třikrát a pokaždé na něj nikdo nestačil.
„Je také čas vylepšit rekord mítinku 804 centimetrů,“ doplňuje další cíl. Ani to by pro něj takový problém být nemusel. Jeho venkovním maximem je 860 centimetrů, v hale nejdále skočil na značku 835.
Dálkařem díky parkouru
Je trochu s podivem, za jak krátkou dobu se propracoval mezi světovou elitu. Vždyť dálce se věnuje teprve od patnácti let. Narodil se v řeckém vnitrozemí ve městě Grevena a o atletiku se zpočátku nezajímal. „Měl jsem radši jiné věci,“ říkal kdysi.
Jezdil na kole, na skatu, na kolečkových bruslích. „A také jsem dělal parkour,“ povídal. A právě díky tomuto původem francouzskému sportu, jehož cílem je se co nejefektněji dostat z bodu A do bodu B, se dostal k dálce.
Miltiadis Tentoglu v dálkařském sektoru na halovém mistrovství Evropy v Glasgow.
Spolu s kamarády neustále hledali nové překážky, které by mohli překonat. Objevili je na místním atletickém areálu a video, jak akrobaticky skáčou přes lavičky či žíněnky, se dostalo k jistému Vangelisi Papanikosovi, trenérovi grevenských atletů.
„Kdo je tenhle mladík?“ podivil se Papanikos. Byl rychlý, mrštný a ten odraz! Ačkoliv Tentoglu neměl žádnou pořádnou atletickou průpravu, trenér hned poznal, jaký je talent.
Ostravská Gala láká na hvězdy, ozdobou je olympijský šampion Tentoglu |
Setkal se s ním a přesvědčil ho, aby místo do betonu či trávy zkusil dopadat do písku. „Právě ses zapsal do k nám do klubu,“ oznámil mu kouč po jednom z úvodních tréninků. „Pro skok do dálky máš skvělé předpoklady.“
Předpoklady určitě, něco mu však zprvu chybělo. Nikdy předtím pořádně netrénoval, trvalo mu, než si zvykl, že každé ráno musí vstát a jít cvičit. Za každého počasí, i když se mu tolik nechce a raději by byl venku s kamarády.
Papanikos na něj ale netlačil. Nechal ho, ať zjistí sám, že jestli chce něčeho dosáhnout, bez dřiny to nepůjde. Tentoglu na to naštěstí ale přišel brzy.
Několik měsíců po zápisu do klubu vybojoval na juniorských závodech v Soluni stříbro. Na sobě měl bermudy, vytahané tričko, technicky zaostával, přesto dopadl do vzdálenosti 640 centimetrů a předčil většinu soupeřů.
Zabiják i osobnost
Atletika ho chytla. Bavilo ho se poměřovat s ostatními, cestovat, poznávat nové lidi a postupně objevil i lásku k tréninku. „Změnil se,“ líčil Papanikos. „Dříve celý den spal a v noci hrál videohry. Když atletiku začal brát vážně, upravil svůj režim a začal si i hlídat jídelníček.“
Pro vrcholový sport měl rovněž správnou mentalitu. „Je to chladnokrevný zabiják. Bojuje, ale je i velmi precizní,“ říká o něm už nynější kouč George Pomaski. „Je skvělá osobnost. Je upřímný, férový. Je snem každého trenéra mít po svém boku někoho, jako je on.“
Miltiadis Tentoglu po triumfu na halovém mistrovství Evropy v Glasgow.
Tentoglu v mládežnických kategoriích překonával národní rekordy a úspěchy sbíral i na vrcholných evropských či světových akcích. Zvládl přechod mezi dospělé a z evropských šampionátů v Berlíně 2018 (venku), v Glasgow 2019 a v Toruni 2021 (oboje v hale) přivezl zlata.
A pak přišly olympijské hry v Tokiu.
Kubánci už pomalu otvírali lahve s vyhlášeným rumem a chystali se slavit zlato svého miláčka Juana Miguela Echevarríi. Při jednom z pokusů se sice zranil, už předtím se však dostal do vedení a nezdálo se, že by ho měl někdo překonat.
Jenže pak se k závěrečnému pokusu rozběhl Tentoglu. Řek dopadl do písku a když rozhodčí změřili jeho pokus, na výsledkové tabuli se rozsvítilo 841 centimetrů, tedy stejný pokus jako Echevarría. Tentoglu se chvíli rozkoukával a až pak pochopil, co na něj trenéři gestikulují: Vždyť já jsem vyhrál!
Neříkejte to své sprosté heslo před dětmi, slyšela Mäki po olympiádě |
Vzhledem k lepšímu druhému pokusu se dostal před Kubánce a rozpoutal ve své domovině obrovskou euforii. „Úžasná soutěž, úžasný skok,“ vydechl. „Věděl jsem, že mám pořád nějakou rezervu. Naštěstí se to potvrdilo.“
I když ve třiadvaceti letech získal nejcennější medaili, stále je plný ambic. Ještě nemá kov z mistrovství světa, chce zopakovat triumfy na evropských šampionátech. „Co ještě může být víc? Tak co třeba druhá zlatá olympijské medaile?“ má jasno kouč Pomaski.
Ano, leží před ním obrovská očekávání. Tentoglu si z nich ale nic nedělá. „Nesoustředím se na to, co říkají ostatní,“ líčí. „Pořád se s trenérem snažíme zlepšit techniku, skákat co nejdál. Ambice stále mám, chci zlato z každého závodu, ve kterém se představím.“
Ostravskou Gala nevyjímaje.
