„Nechci být cynický, ale Joe Bidenovi se toho moc nepovedlo,“ říká Roman Joch a připomíná migrační krizi na hranicích s Mexikem, špatnou ekonomickou situaci i zablokování investičního balíčku do sociálních a klimatických programů v Senátu. „Bidenovým největším úspěchem je, že se zatím nedopustil nějaké hrubé politické chyby, která by Ameriku vážně poškodila. Úspěchy ale zatím nemá žádné,“ myslí si Joch.
„Zajímavý je sešup jeho popularity. Podle některých průzkumů klesla pod čtyřicet procent a to se první rok vlády nepovedlo žádnému prezidentovi minimálně od druhé světové války. To, co se mu povedlo, je výběr viceprezidentky, která je ještě méně oblíbená než on, takže ho nikdo z demokratů nebude chtít stávající viceprezidentkou nahradit.“
Biden dnes naráží i na to, že v Senátu má tu nejtěsnější možnou většinu. Na to doplatil ambiciozní plán Build Back Better, proti kterému se kromě republikánů postavil i demokratický senátor Joe Manchin. Ten je sice dnes levicovým křídlem Demokratické strany označován za zrádce, pro bilionové zadlužení ovšem odmítá zvednout ruku.
„Biden si myslel, že dostal mandát radikálně transformovat Ameriku - stejně jako to ve 30. letech udělal F.D. Roosevelt se svým Novým údělem. Ale on ten mandát nedostal, získal jen velice těsnou většinu. Kdyby se soustředil na klidnou centristickou politiku, byl by mnohem úspěšnější. Určitá megalomanie, ke které ho tlačilo radikální křídlo Demokratické strany, způsobila, že se pokusil o něco, co se ukázalo jako příliš vzdálený most,“ komentuje to Joch.
 |
Co se týče zahraniční politiky, Biden po svém nástupu sliboval, že Amerika je po čtyřech letech trumpismu zpátky a její spojenci se na ni opět mohou spolehnout. Podle Jocha se ovšem brzy ukázalo, že to jsou jen prázdná slova a následující kroky Washingtonu řadu klíčových amerických spojenců naštvaly.
„Poláky popudil tím, že ukončil sankce na plynovod Nord Stream2, Francouze a Brity popudil odchodem z Afghánistánu - ani ne samotným odchodem, ale tím nedůstojným způsobem odchodu. Bývalé koloniální mocnosti Francie a Británie takto amatérským způsobem své bývalé kolonie nikdy neopouštěly. A Francii popudil dohodou s Austrálií ohledně ponorek,“ říká Joch.
Velkým tématem předvolební kampaně - minimálně pro republikány - byl Bidenův věk. Nejstarší úřadující prezident v amerických dějinách v listopadu oslavil 79. narozeniny a průzkumy ukazují, že čím dál víc Američanů pochybuje o jeho duševní kondici. Biden přesto nedávno prohlásil, že pokud mu to zdraví dovolí, bude v roce 2024 znovu kandidovat.
„On to říká a musí to říkat, aby nebyl vnímán jako takzvaná chromá kachna, tedy prezident, který končí. Ale myslím si, že kandidovat nebude. Dosáhl nejvyšší mety svého života. Byl několik desetiletí senátorem, byl viceprezidentem a teď je prezidentem. To už nikdo z amerických dějin neodepíše. Proč by měl riskovat případnou porážku v roce 2024?“ ptá se Joch.
Způsob, jakým se Biden zapíše do učebnic historie, výrazně ovlivní kongresové volby, které se konají letos v listopadu. Všeobecně se očekává, že republikáni získají většinu ve Sněmovně reprezentantů a možná i v Senátu, což by výrazně omezilo možnosti Bidenovy administrativy realizovat své plány. Mohou demokraté takovému scénáři vůbec nějak zabránit?
„Napadá mě jediná věc: že Trump využije svého vlivu v Republikánské straně, v primárkách podpoří své fanatické stoupence, kteří ale budou natolik mimo hlavní proud americké politiky, že sice primárky vyhrají, ale demokratičtí kandidáti je porazí. Největší nadějí demokratů je tak politická ješitnost exprezidenta Trumpa,“ uzavírá Roman Joch.
