Ruská federace již nebude smět provádět pozorovací lety nad územím členů NATO, píše ruský list Izvestija, který zároveň upozorňuje, že Moskva bude moci získávat informace o vojenských zařízeních dalších států prostřednictvím satelitů. Klíčovou otázkou je, zda ve skupině signatářů zůstane Bělorusko, které na dokumentu spolupracovalo s Ruskem, píše deník. Minsk se podle něj rozhodne na základě postojů ostatních států.
USA od dohody odstoupily již vloni
Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česko a Slovensko, byla podepsána v Helsinkách v roce 1991 a platí od roku 2002. Jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. USA loni v listopadu od dohody odstoupily. Tehdejší šéf Bílého domu Trump to zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla. Zároveň Washington vyzývala, aby se k paktu vrátil.
Administrativa současného prezidenta Joea Bidena nicméně uvedla, že se k dohodě navrátit nehodlá. Moskva zareagovala rozhodnutím z úmluvy rovněž vystoupit, což v létě schválil parlament. Příslušný zákon následně podepsal prezident Vladimir Putin. Moskva nyní od smlouvy oficiálně odstupuje přesně šest měsíců poté, co o tomto kroku uvědomila zbývající zúčastněné země, píše agentura TASS.
Dohoda o otevřeném nebi je druhou vojenskou úmluvou zahrnující Ruskou federaci, kterou Spojené státy opustily, připomíná agentura Interfax. Washington v roce 2019 odstoupil od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou podepsali v roce 1987 za USA a Rusko tehdejší lídři zemí Ronald Reagan a Michail Gorbačov. USA od ní odstoupily po několika letech stížností, že Moskva úmluvu porušuje. Rusko obvinění odmítlo, a následně potvrdilo její zánik.
