Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999 spolu s Maďarskem a Polskem. Bývalé sovětské satelity tímto krokem potvrdily své prozápadní směřování a příklon k USA. Pro Rusko to však znamenalo potenciální riziko. Američané se rozšířením Severoatlantické aliance o východoevropské státy dostali skoro na práh Moskvy.
Právě toto Kreml odmítá i nadále akceptovat. V takzvané Dohodě o opatřeních k zajištění bezpečnosti Ruské federace a členských států NATO vydané 17. prosince vyzývá Alianci, aby nepodnikala žádné vojenské akce a nevysílala další vojáky za svou hranici z roku 1997.
Jinými slovy chce, aby bývalé východoevropské socialistické republiky nemohly nijak těžit ze svého členství v NATO. Je tedy jasné, že Rusové i přes více než dvacetileté členství Česka a dalších východoevropských států v Alianci je stále vnímají jako svou sféru vlivu.
Nyní se kvůli pnutí na Ukrajině a vyhrocení migrační krize na polsko-běloruských přiblížily tyto dvě země zásahu vojsk NATO více než kdy dříve. Vyslat své vojáky na pomoc Polsku chtělo i Česko, ze záměru však nakonec sešlo díky stabilizaci tamní situace. Ukrajina již dlouhodobě deklaruje svůj záměr připojit se k NATO. Překážkou jsou však právě vypjaté vztahy s Ruskem.
Nejen Česko zpět ve vakuu
Ukončení vojenských aktivit NATO Rusové požadují samozřejmě také ve všech nečlenských státech aliance a partnerských státech, tedy nejen na Ukrajině, ale i na Balkáně a v Gruzii a dalších bývalých sovětských republikách střední Asie. Staří členové by své vojenské síly tedy nemohli vysílat, jak do oblastí za hranicemi NATO, tak na území východoevropských členských států. Tedy i do Česka.
Ve Smlouvě mezi Ruskou federací a Spojenými státy o bezpečnostních zárukách vznáší ruská strana požadavek také na to, aby Moskva ani Washington nemohly nasazovat jaderné zbraně mimo svá území. Česká republika by tak spolu se všemi evropskými členy NATO ztratila nárok na ochranu těmito prostředky ze strany USA.
NATO rázně odmítlo požadavky Ruska, aby „zapomnělo“ na Ukrajinu a Gruzii |
Akceptování těchto podmínek by pro ČR znamenalo de facto vzdání se všech výhod plynoucích z našeho členství v NATO. Aliance by tím přišla o nárok na Ukrajinu, jež by musela upustit od svého směřování k začlenění do aliance. Technicky vzato by tím všechny strany uznaly Ukrajinu jako sféru vlivu Moskvy.
Ve zkratce by tento krok přiblížil celou východní Evropu, Česko nevyjímaje, k Moskvě. Pokud by však generální tajemník NATO Stoltenberg oba dokumenty, které hluboce narušují principy fungování Aliance, zamítl, hrozí Kreml „technicko-vojenskou odvetou“. Z ruského pohledu totiž odmítnutí znamená pokračování v agresi proti Ruské federaci, která nelze podle Putina ponechat bez odpovědi.
„Co USA dělají na Ukrajině, dělají na našem prahu,“ řekl Vladimir Putin v úterý 21. prosince. „Měli by pochopit, že my už se nemáme kam stáhnout. Pod (americkou) ochranou ozbrojují a poštvávají extrémisty ze sousední země proti Rusku. Například na Krymu. Myslí si snad, že se na to budeme jen koukat?“ prohlásil ruský prezident.
