„Nemůžeme akceptovat, že se Rusko snaží obnovit systém, v němž velké mocnosti jako Rusko mají sféry vlivu, v nichž mohou kontrolovat nebo rozhodovat o tom, co smí dělat ostatní,“ prohlásil Stoltenberg v reakci na seznam požadavků, které v pátek zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.
NATO podpořilo Ukrajinu vůči Rusku. Od napadení mají Moskvu odradit sankce |
V něm Moskva trvá na tom, že pro snížení napětí chce od NATO dlouhodobé právní záruky, že se Aliance v budoucnu už nerozšíří směrem na východ a nebude rozmisťovat útočné bojové systémy u hranic s Ruskem.
Za „klíčový bod v zájmu evropské bezpečnosti“ Moskva označuje, že se spojenci nutně musí formálně distancovat od třináct let starého rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008, kde slíbili, že se Ukrajina a Gruzie někdy v budoucnu stanou členskými zeměmi NATO.
„Pokud jde o náš vztah s Ukrajinou, zůstává pozice NATO neměnná. Je základním principem, že každý národ má právo zvolit si svou vlastní cestu. Včetně bezpečnostního uspořádání, kterého chce být součástí. Takže o vztahu NATO s Ukrajinou bude rozhodovat 30 spojenců z NATO a Ukrajina, nikdo jiný,“ řekl Stoltenberg po schůzce s novým německým kancléřem Olafem Scholzem.
A pleasure to welcome Chancellor @OlafScholz. #Germany has a leading role in keeping #NATO strong in a more dangerous world. We call on #Russia to return to diplomacy. Any further aggression will have serious costs. https://t.co/gDfBPUK2Sm
Na dotaz, zda by Aliance takový krok pro snížení napětí s Ruskem podnikla, odpověděl, že spojenci jsou připraveni s Ruskem jednat, ale „nebudou slevovat z práva každého národa v Evropě rozhodovat o své vlastní cestě“.
Podle německého kancléře Scholze je zajištění bezpečnosti Ukrajiny v současnosti největším úkolem spojenců. Potvrdil, že Berlín chce v této záležitosti usilovat o jednání s Moskvou.
30. listopadu 2021 |
Jako v časech Sovětského svazu
„Ruské návrhy připomínají dobu, kdy si státy nemohly svobodně vybrat své bezpečnostní záruky, ale byly jim určeny Sovětským svazem. Žádný suverénní stát nemůže na takové požadavky přistoupit,“ uvedl v reakci náměstek českého ministra obrany Jan Havránek.
Moskva se podle něj snaží vyvolat dojem, že NATO obkličuje Rusko a zasahuje do sfér ruského vlivu „Například tím, že neplní záruky nebo dohody, které ale nikdy neexistovaly. Rusko tím zbytečně eskaluje situaci,“ dodal. Připomněl, že ačkoliv volá Moskva po dialogu s Aliancí, už dva roky se kvůli ruské neochotě nesešla Rada NATO-Rusko.
Escalating a confrontation with Russia is unacceptable. As a pretext, the West is using the situation in Ukraine.
We insist that legal guarantees are provided to exclude @NATO’s further advancement to the east & deployment of weapons threatening us.
https://t.co/z8NIqb6fIE https://t.co/gFl9hk4c4e
Ruské ministerstvo zahraničí ale trvá na tom, že další rozšiřování NATO je podle jeho výkladu v rozporu se závazkem vedoucích představitelů všech účastnických států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - „neposilovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních.“
Moskva rovněž trvá na právní konsolidaci dohody o nerozmísťování úderných zbraňových systémů ze strany USA a dalších zemí NATO na území států, které s Ruskem sousedí.
Moskva bude vliv upevňovat všemi prostředky, varuje náměstek ministra obrany |
A dále pak například na stažení vojenských cvičení do oblastí v dohodnuté vzdálenosti od „kontaktní linie Rusko-NATO“ a také koordinaci maximální vzdálenosti přiblížení válečných lodí a letadel obou stran, aby se zabránilo nebezpečným situacím a to především v oblastech Baltského a Černého moře.
Spojenci ale dlouhodobě namítají, že veškeré posilování vojenské přítomnosti v těchto regionech je pouze reakcí na agresivní ruské chování od anexe Krymu a akcí na východní Ukrajině.
NATO opakovaně připomíná, že pozemní hranice Ruska měří přes 20 tisíc kilometrů a z toho pouze necelá šestnáctina (1 215 kilometrů) Rusko sdílí se členy NATO. Rusko pevninsky sousedí se 14 zeměmi, ale pouze pět z nich patří mezi členy Aliance.
Summit NATO v BukureštiUkrajina usiluje o členství v NATO nejméně od roku 2002. Akční plán členství, takzvaný MAP (Membership Action Plan) je považován za jakousi předvstupenku. Kyjev v čele s tehdejším prozápadní prezidentem Viktorem Juščenkem o něj zažádal už v roce 2008. Tehdy ale na summitu NATO v Bukurešti, kde byl mimochodem i ruský prezident Putin, pozvánku nedostal. Lídři zemí Aliance se ale tehdy nicméně shodli, že se Ukrajina „jednou členem NATO stane“. A stejně rozhodli také ohledně Gruzie. Pro udělení MAP musí Kyjev splnit především obranné, ekonomické a politické reformy. Podle aliančních pravidel by také aspirující země měla vyřešit a urovnat „mírovými prostředky všechny své mezinárodní a územní spory“. To by znamenalo, že pro vstup mezi spojence by Ukrajina musela vyřešit situaci na východě země. |
25. listopadu 2021 |
