„Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak osobně. Mandát proto parlament zatím projednávat nebude,“ uvedl ministr obrany na Twitteru.
Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak osobně. Mandát proto parlament zatím projednávat nebude.
Polský ministr obrany zároveň poděkoval České republice za politickou podporu a nabídku pomoci, uvedl mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor.
Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová řekla, že kabinet v pondělí otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.
Návrhem na vyslání vojáků se měla už v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Schválení jí v pondělí doporučil branný výbor. Misi vyslovili podporu kromě vlády i zástupci nastupující vládní koalice SPOLU a Pirátů se STAN.
23. listopadu 2021 |
Do Polska měli v období do Vánoc vyjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků. Celkem se mělo jednat o 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli působit až 180 dnů.
Úkolem měla být zejména podpora polské síly, vojáci měli také monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. V praxi se tedy mohlo jednat například o stavbu nebo opravu hraniční bariéry nebo budování komunikace. „Čeští vojáci nebudou plnit úkoly bezprostředně související se zadržováním migrantů a další manipulací s nimi,“ řekl v minulém týdnu Metnar.
Pomoc Polsku Česko nabídlo opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
