„Je to sice daleko, ale snad se uslyšíme,“ řekl prezident v úvodu svého vystoupení. I letos totiž akci provázela omezení. Organizátoři na místo mohli pustit maximálně pět set novinářů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je vyzval, aby dodržovali rozestupy a pravidelně si, zhruba co hodinu a půl až dvě hodiny, měnili roušky. Na hygienu se dbalo i v případě obalů od mikrofonů.
„Lidé umírají jako mouchy“. Rusko hlásí nejvyšší mortalitu od války |
Konference trvala čtyři hodiny. Putin slíbil, že „uspokojí zvědavost“ přítomných redaktorů. První otázka směřovala ke covidu. Prezident upozornil na novou variantu omikron a řekl, že je potřeba být připraven.
Na otázku, co se dá dělat, když denně umírá tisíc Rusů na covid, prezident zdůraznil nutnost očkování. Poznamenal, že zapotřebí je kolektivní imunita na úrovni 80 procent očkovaných občanů, některé státy však už hovoří o potřebě očkovat 90 procent populace. Aktuální úroveň proočkovanosti v Rusku činí 59,4 procenta.
Za uplynulých 24 hodin v zemi přibylo 25 667 nových případů nákazy koronavirem. Od začátku pandemie se nakazilo více než deset milionů Rusů. Počet obětí pandemie překročil 600 tisíc, což staví zemi na třetí příčku za Spojenými státy a Brazílií.
Putin se dále hned na začátku zaměřil na vyzdvihování ruské ekonomiky, která je na tom podle něj dobře. Ukázala se prý odolnější než jinde ve světě, pokles byl menší a ekonomika se rychle obnovuje. Inflace je na osmi procentech, míra nezaměstnanosti na 4,4 procenta.
„To je méně než před pandemií,“ prohlásil Putin. Podotkl, že se mírně snížila délka dožití Rusů, což přičetl pandemii. Inflaci je podle něj potřeba srazit na 4 procenta. Soustředil se však především na úspěchy. Letos čeká hospodářský růst na úrovni 4,5 procenta a zvýšení reálných příjmů občanů o 3,3 procenta.
„To je ovšem průměr a přirozeně se to netýká všech kategorií občanů,“ podotkl. Rezervy země podle prezidenta činí 625,5 miliard dolarů. Prezident se rozhovořil i o nespokojenosti soukromého sektoru a činnosti ruské centrální banky.
Řekl, že chápe, že přijatá opatření jsou nepopulární. „Ale pokud je neuděláme, dopadneme jako Turecko,“ odkázal na volný pád turecké ekonomiky, za kterou mohou i nelogické kroky turecké vlády. „Zní to zvláštně, ale do činnosti centrální banky nijak nezasahuji. Pracuje úplně nezávisle,“ ujistil Putin.
O novičoku prý není jediný důkaz
Když se redaktor ruské mutace BBC zeptal na zavřeného kritika vlády Alexeje Navalného a důkazy, které poskytl o tom, že ho ruská tajná služba nechala otrávit, Putin prohlásil, že žádné neviděl.
„Nebyl tam ani jeden jasný důkaz, který by jeho verzi prokazoval. Osobně jsem žádal německou kancléřku i francouzského prezidenta, aby připustili naše experty (ke zkoumání otravy). Ale neudělali to, z jejich strany slyšíme jen ticho. Obraťme list, o žádném novičoku nemáme důkazy,“ dodal.
Opoziční politik zkolaboval loni v srpnu na palubě letadla, kterým se vracel do Moskvy. Nejprve ho ošetřili v Omsku, kde stroj nouzově přistál, později byl Navalnyj po mezinárodním tlaku v bezvědomí přepraven do Berlína. Němečtí lékaři našli v jeho těle stopy otravy, přítomnost látky v těle Navalného potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Moskva tvrdí, že ruské testy stopy jedu neodhalily.
 |
„Rusko nelze porazit, lze jej zničit jen zevnitř,“ prohlásil Putin v odpovědi na otázku týkající se soustřeďování moci v Rusku v jediných rukou, což v minulosti vedlo k válkám a revolucím. „Kdo ničil Rusko zevnitř za první světové války? Ti, co byli ve službách cizích států,“ dodal Putin, nejspíše v narážce na financování bolševiků císařským Německem.
V této souvislosti hájil zákon označující jeho oponenty a kritiky za zahraniční agenty. Novela je podle něj mnohem liberálnější než obdobný zákon v USA. Ve Spojených státech podle Putina hrozí za působení ve službách cizího státu až pět let vězení, zatímco „u nás nic nezakazujeme, chceme jen znát jasný zdroj financování“.
Zákon o takzvaných zahraničních agentech Rusko přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
„Ukrajina připravuje akci na Donbasu“
Po víc než hodině se Putin dostal k napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. „Míč je na straně Západu“, uvedl v odpovědi na otázku, zda nehrozí válka. Doufá prý, že se krizi podaří vyřešit mírovou cestou. Jeho vláda však má dojem, že se Ukrajina připravuje na vojenskou akci na Donbase. Tedy na východě své země, kterou ovládají proruští separatisté.
„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ řekl Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po němž následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.
Ukrajinu připravují na partyzánskou válku, Rusko vymýšlí záminky |
Svou zemi pak vnímá jako možného mediátora donbaského konfliktu. O budoucnosti si prý mají rozhodnout lidé, kteří tam žijí. Na přímou otázku, zda může zaručit, že Rusko nenapadne Ukrajinu, neodpověděl.
Místo toho přešel k bezpečnostním zárukám, které Moskva od Západu požaduje. Rozšiřování NATO směrem na východ prý musí skončit.
„Jen nechceme, aby Spojené státy umisťovaly rakety k našim hranicím. To je nepřijatelné. Chceme snad něco výjimečného? My přece také nedáváme rakety k americkým hranicím. Jak by se Američanům líbilo, kdybychom je dali třeba do Kanady nebo Mexika?“ rozhorlil se prezident a konflikt na východě Ukrajiny přirovnal k dávným sporům USA a Mexika o Kalifornii.
Rusko má manévry na dohled Ukrajiny a tlačí USA do jednání o zárukách |
„Máme americké rakety přímo u svého domova, přímo na zápraží. Pořád po nás chcete nějaké záruky, ale jste to vy, na kom je řada. My chceme záruky od vás,“ dodal. Budoucí akce Ruska podle něj závisí na tom, jak se mu podaří zajistit si vlastní bezpečí.
První americká reakce na ruské požadavky podle něj byla vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít již na počátku příštího roku v Ženevě. Putin také míní, že „Ukrajina zničí každého, kdo chce mít s Ruskem dobré vztahy“. „My s Ukrajinou chceme mít dobré vztahy, ale kvůli vládě, kterou teď má, je to nemožné,“ řekl také.
Ukrajinským prezidentem je nyní Volodymyr Zelenskyj, který zaujímá tvrdý postoj vůči ruským hrozbám. Podle Putina je „pod vlivem radikálních sil“. Zelenskyj naproti tomu tento týden řekl, že je připraven s Moskvou mluvit „v jakémkoliv formátu“, ta to však odmítla.
„Kritika za drahý plyn je nespravedlivá“
Putin pak odmítl jako nespravedlivou kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě. Koncern Gazprom podle něj plní všechny své závazky vůči odběratelům.
Upozornil, že Gazprom nejprve musí splnit závazky, které má vůči zákazníkům podle dlouhodobých kontraktů, a až pak může dodávat plyn na okamžité (spotové) trhy. Z této situace tak podle ruského prezidenta těží například Německo, které platí za plyn mnohem nižší ceny, než jsou nyní na trhu.
„Děda Mráz nosí dárky jen hodným“Putin poděkoval Dědu Mrázovi za to, že mu pomohl stát se prezidentem, a požádal ho, aby mu pomohl s rozvojem země. „Mé vztahy s Dědou Mrázem vždy byly velmi dobré. Jsem mu vděčný za to, že s vámi mohu hovořit v této funkci, a ještě víc jsem vděčný ruskému lidu za to, že mi tuto funkci svěřil," řekl Putin. Odpovídal přitom na dotaz týkající se žaloby, kterou na pohádkovou bytost podal kvůli nesplněným přáním právník z Petrohradu. „Náhodou jsem taky právník z Petrohradu a mohu být obhájcem Dědy Mráze. Připomínám žalobci, že Děda Mráz plní přání a přináší dárky jen hodným děvčatům a chlapcům. Ať zpytuje své chování," žertoval Putin. Petrohradský právník Igor Mirzojev dříve prohlásil, že od Dědy Mráze hodlá požadovat deset milionů rublů (asi tři miliony korun) jako odškodnění za morální újmu, způsobenou 23 lety marného čekání na auto, luxusní byt, vilu na venkově a cestu kolem světa. |
Německo dokonce může plyn přeprodávat sousedům, jak podle Putina svědčí reverzní chod plynovodu Jamal mezi Německem a Polskem.
Domnívá se, že část ruského zemního plynu, dodaného do Německa, nakonec skončila na Ukrajině. „Evropa si sama vytvořila s plynem vlastní problémy a měla by si je vyřešit taky sama,“ poznamenal Putin.
Moskva se letos v souvislosti s růstem cen plynu stala terčem obvinění, že se omezováním dodávek snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému povolení provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však taková obvinění odmítá.
Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tento plynovod využít jako geopolitickou zbraň ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Trasa plynovodu navíc obchází Ukrajinu, která tak zřejmě přijde o poplatky za tranzit.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky.
Před druhou hodinou odpoledne SEČ se Putin dostal také k připravovaným olympijským hrám v Číně. Bojkot her ze strany zemí Západu je podle něj chybou a pokusem zabránit Číně v rozvoji.
Prezident se zmínil také o Afghánistánu, který by podle něj měl znovu získat přístup ke svým penězům. „Jinak hrozí hladomor,“ poznamenal. Kvůli nástupu Tálibánu jsou finance v západních bankách a pravidelné příspěvky pro Afghánistán zmrazené.
