Slavná prvotina Josefa Škvoreckého byla, jak sám říká, v roce 1958 jeho spisovatelskou maturitou. Podobně závažnou zkoušku teď se Zbabělci složí umělecký šéf Klicperova divadla Pavel Khek, neboť po dvou komorních inscenacích v Besedě jde o jeho první velkou režii na velké scéně.
„Byla to moje spisovatelská maturita, předtím jsem napsal, ale nedokončil asi šest románů, ale pak se mi do rukou dostal první překlad Hemingwayovy knihy Sbohem, armádo! Začal jsem psát Zbabělce úplně jinak než předchozí romány. S jistotou, chutí a radostí. Měl jsem tehdy ještě plnou hlavu krvavých náchodských událostí z května 1945, svého prvního válečného zážitku, a také swingu a kamarádské party, která ho v Náchodě hrála. Hemingway mi ukázal, jak to udělat, tak jsem to tak udělal,“ uvedl náchodský rodák Josef Škvorecký (1924-2012) roku 2009 v týdeníku Respekt.
Vzal si k srdci Hemingwayův výrok: „Spisovatelovým řemeslem je mluvit pravdu.“ Dílo dopsal v roce 1948, ale vyšlo až o deset let později. A schytalo to, jak zákon káže: „knihu pomlouvačnou a bezvýchodnou“ rozcupovala stalinistická kritika a rokovalo o ní předsednictvo ÚV KSČ. Zatímco doma padaly hlavy, Ferdinand Peroutka Zbabělcům věnoval tři pořady na Svobodné Evropě.
Recenzenti nacházeli v díle urážku Rusů, Rudé armády a mnoha neznámých hrdinů Květnového povstání. Také pohled hlavního hrdiny – Dannyho Smiřického – na komunisty byl pro ně nepřijatelný.
Přesto se počátkem 60. let už opatrně hovořilo o možnosti druhého vydání. Aby k němu opravdu došlo, musel Škvorecký román upravit. Druhé vydání se objevilo v roce 1964. Když se autora ptali, proč a kdo jsou „zbabělci“, odpověděl: „Na mou duši, já nevím. Já nevím proč a nevím kdo. Napadlo mi to, prostě. Snad je to výzva k zamyšlení nad pravdivostí patosu velkých slov. Jako je slovo zbabělci.“
Holky, muzika, lidská povaha
Román se odehrává v průběhu pouhých osmi dnů, od 4. do 11. května 1945 ve městě Kostelec, čili ve Škvoreckého rodném Náchodě.
„Jako puberťáka mě na tom románu zajímaly holky a muzika. Jako dospělého mě zajímaly Škvoreckého postřehy o lidské povaze, o češství, či možná ještě lépe o čecháčkovství. Jako režiséra mě zajímá, zda se to dá spojit. Spojit do jedné inscenace, okořenit pořádnou dávkou humoru a podlít šťávou živého jazzu, kterou ze sebe vymačkají členové našeho divadelního bandu,“ uvádí režisér Pavel Khek.
„Nejtěžší bylo pojit poslední týden druhé světové války, který se odehrává ještě v protektorátní atmosféře, s očekáváním svobody a mladosti a energie hlavních představitelů. Škvoreckému se povedlo tyto dva protikladné motivy spojit a o něco podobného se bude pokoušet i naše inscenace,“ píše dramaturgyně Lenka Smrčková.
Inscenace měla mít premiéru na konci minulé divadelní sezony, která měla motto Hrdinové, nebo Zbabělci?, ale kvůli pandemii ji museli odložit na podzim.
„S Pavlem Khekem za sebou máme už několik autorských projektů. Vždy se snažíme ctít autora a zároveň figury uplést na tělo našim hercům. Román Josefa Škvoreckého je nesmírně obsáhlý, a tak jsme stáli před rozhodnutím, které tematické linky nechat a které škrtnout. Na několika místech jsme se inspirovali i Škvoreckého jinou tvorbou. Pokusili jsme se vytvořit svébytný svět, který snad diváky pobaví i dojme. Celé Zbabělce provází jazz a je úžasné, že se podařilo sestavit jedenáctičlennou kapelu, která bude živě v inscenaci hrát,“ pokračuje Lenka Smrčková.
Zasněného saxofonistu Dannyho ztělesní William Valerián, jeho platonickou lásku Irenu Michala Gatialová, v dalších rolích se představí téměř kompletní herecký soubor Klicperova divadla. Hudební nastudování mají na starosti Tomáš Votava, Vladimír Šrámek a William Valerián.
Představení bude v 18:15 hodin předcházet vernisáž výstavy obrazů Proměny – Metamorphosis exilového malíře Rudolfa Plačka, jehož Škvorecký objevil v Torontu a tři z jeho obrazů použil na obálky knih z nakladatelství Sixty Eight Publishers.
