„Osamělý politický hlas v moři demagogie,“ píší autoři žebříčku v medailonku první slovenské prezidentky. Čaputová se jí stala před dvěma lety a podle Forbesu si zařazení mezi nejmocnější ženy světa zaslouží díky svému závazku bojovat proti korupci a očistit justici.
Nerozumím této zemi. Musíme přestat šířit bludy o covidu, apelovala Čaputová |
Sedmačtyřicetiletá právnička a ekologická aktivistka je také dosud nejmladší slovenskou hlavou státu, připomíná Forbes. Ten také prezidentce přisuzuje vliv na pouliční protesty, které vedly k demisi někdejšího premiéra Roberta Fica. V tomto případě však Čaputovou přeceňuje.
Její slovo v demonstracích, které vyvolala vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, tehdy nebylo nijak zásadní.
V úřadu prezidentky však Čaputová opoziční, ale i vládní politiky pravidelně kritizuje. A to za snahy uspořádat protiústavní referendum, za šíření dezinformací o covidu-19 a odrazování občanů od očkování i za nejednotu a spory, které dál destabilizují už tak napjatou situaci.
Po návštěvě nemocnice v Bratislavě také znovu apelovala na Slováky, aby poslouchali odborníky, nechali se očkovat, dodržovali opatření a přestali útočit na vyčerpané zdravotníky. Zkrátka aby začali táhnout za jeden provaz. Čaputová se také angažuje v pomoci obětem domácího násilí, opuštěným a znevýhodněným dětem a stabilně vyzývá k řešení klimatické krize.
Prezidentka spouští novou sérii videí o sociálních sítích Mysli s hlavou státu:
Spolu s islandskou premiérkou Katrin Jakobsdóttir navíc před časem iniciovala výzvu na podporu afghánských žen, ke které se postupně přidaly i další světové političky včetně finské premiérky Sanny Marinové, řecké prezidentky Kateriny Sakellaropulosové, premiérky Litvy Ingridy Šimonytė nebo dánské premiérky Mette Frederiksenové.
Do seznamu stovky nejmocnějších žen se Čaputová dostala už potřetí, oproti minulým letům si však mírně pohoršila. Zatímco poprvé byla osmdesátá a podruhá osmdesátá třetí, letos obsadila šestaosmdesáté místo. Mnohem strmější pád ovšem zažila Angela Merkelová.
 |
Zatímco dosud prestižnímu žebříčku kralovala téměř každý rok, v tom letošním – zveřejněném v tentýž den, kdy předala úřad kancléře Olafu Scholzovi – se neměcká politička vůbec neobjevila. Na prvním místě ji vystřídala exmanželka šéfa Amazonu MacKenzie Scottová.
A to nejen díky svému pohádkovému bohatství, ale především díky tomu, jak s ním chce naložit. Scottová po rozvodu s Bezosem začala nabytý majetek rozdávat neziskovým organizacím a oznámila, že to bude dělat tak dlouho, dokud se nepodělí úplně o vše, co má. Na dobročinné účely už věnovala přes osm miliard dolarů (176 miliard korun).
Unikátní je na jejím přístupu také to, že peníze posílá přímo vybraným společnostem. Nezaložila nadaci, nemá žádnou správní radu, všechno si řídí sama. K darování přebytečného bohatství se zavázala v rámci iniciativy Giving Pledge, kterou podepsali i další světoví miliardáři. Jeff Bezos mezi ně ovšem nepatří.
Šest miliard pro charitu. Bezosova bývalá žena darovala svůj majetek |
Druhou nejmocnější ženou je pro letošní rok americká viceprezidentka Kamala Harrisová, třetí pak ředitelka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Z Evropanek se ve výběru objevuje ještě třeba španělská podnikatelka Ana Patricia Botínová, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová či Özlem Türeci, spoluzakladatelka společnosti BioNTech, která stojí za jednou z vakcín proti covidu-19.
Nezapomnělo se ani na britskou královnu Alžbětu II. nebo skandinávské premiérky Sannu Marinovou a Magdalenu Anderssonovou. První stovku dále doplňují vlivné podnikatelky, ale i zpěvačky a herečky. Například Reese Witherspoonová, Rihanna či Beyoncé.
23. listopadu 2021 |
