Pane Saudku, jsme na představení projektu Fúze 2022. Proč jste se rozhodl pro prostor budovy pošty v Jindřišské ulici na Praze 1?
K poště mám vřelý vztah, protože jsem několikrát chodil s pošťačkou. Moje třetí žena tady dokonce pracovala. Ona už je nebožka, ale pracovala tady před čtyřiceti lety jako výtvarnice. Sbíral jsem kdysi známky, které mi někdo ukradl. Mám dojem, že včera se tady dělala nějaká slavnost, když se vydávala poštovní známka mého bratra. My jsme byli dvojčata. Kája už je pryč a tak si ji půjdu koupit. Poště bezvýhradně věřím, pošťačky byly krásné a doufám, že to ještě bude nějaký čas pokračovat. Ze všeho nejvíc se těším na to, až budu starej, že nebudu muset pracovat.
Cítíte se stále mlád?
Cítím se hrozně blbě. Ale to je tím, že jsem v mládí cvičil gymnastiku, což by se mělo zakázat, protože z toho máte pak klouby úplně pryč. Nedoporučuji to.
Co nám řeknete k fotografiím pro charitativní kalendář, které zde vidíme?
Bezvýhradně všichni, které na tuto akci Bára Nesvadbová pozvala, byli skvělí. Akorát jsem všude rozdával bonboniéry, protože jsem čekal, že přece jen dostanu nějaký symbolický plat, a tomu se nestalo. Ale viděl jsem spoustu výborných lidí. A těch dětí, pro které se to dělalo, je mi upřímně líto.
Řekl byste, že koronakrize svědčila umělcům v tom směru, že mohli tvořit? Co jste konkrétně dělal vy?
Pracuji víc, než když jsem byl mladší. Toto jsem například dělal naprosto zadarmo a nelituji toho, protože to stálo za to.
Jste mrštný a optimistický člověk. Je toto vaším receptem na to být fit? Pořád něco dělat, hýbat se a tvořit?
Jo, člověk to nesmí vzdát. Jsou chlapi, kteří to v šedesáti vzdají, sedí na lavičce a pokuřují. Je dobré jít dál, protože jinak by život v určitém věku vůbec neměl smysl a bylo by to k ničemu. Když mi byl rok a chůva mě vezla v kočárku, u závor ve Stromovce stál tatíček Masaryk a štolba na koních a ptali se jí: „Jsou to kluci?“ A ona řekla ano. A on povídá: „Tak to budou vojáci.“ To je skutečná historka. Mně byl rok, ale služka to vyprávěla matce. To už ale Masaryk nebyl prezidentem, byl v důchodu a krátce nato zemřel. Myslím, že to byl velký muž. V Lánech mám výstavu v jeho muzeu, což byla kdysi konírna. Masaryk byl velký frajer.
Je to stará žena, je jí sedmatřicet, říká Saudek o matce svého ročního syna |
Měl jste v životě moment, kdy jste si říkal, že svou kariéru zabalíte?
Jo, jo, jo. Mockrát. A vždycky to bylo kvůli ženským. Když mě ty ženský podváděly nebo se nějak pobíhaly. A už bych to neudělal. Teď mi záleží na tom, že se těším na mou knížku. Ne kvůli penězům, ty jsou. Nejsem chudej, nějaké peníze přichází skoro denně. Bylo by úžasný, kdyby ta knížka vyšla. Byla by to tečka za mým životem.
Přejete si být na světě co nejdéle? Předsevzal jste si třeba stovku?
Chtěl bych tu být tak dlouho, dokud nebudu na obtíž. Pak to samozřejmě zabalím jako někteří lidé, kteří požádali… Nějaký slavný psychiatr požádal o injekci, jméno jsem zapomněl.
Myslíte toho vědce, co ve Švýcarsku v roce 2018 podstoupil eutanazii…
Ano. A to bych asi nechtěl. Prozatím to funguje. Přeji vám úspěch a jdu zahájit vernisáž. Přeji vám i čtenářům krásný čas.
