Störeho menšinová koaliční vláda, tvořená Dělnickou stranou a Stranou středu, nastoupila do úřadu v den, kdy se Norsko vyrovnává s novou tragédií. Ve středu večer zabil útočník ozbrojený lukem a šípy a dalšími zbraněmi v norském městě Kongsberg pět lidí a dva zranil.
Policie z násilností podezírá sedmatřicetiletého Dána, který konvertoval k islámu a údajně se radikalizoval. Případ Norům připomněl právě Breivikovo vraždění na Utöye nedaleko metropole Osla z 22. července 2011.
Na ostrově byli v době útoku také dva ministři nového kabinetu - třiatřicetiletá Tonje Brennaová, která se stala ministryní vzdělávání, a pětatřicetiletý Jan Christian Vestre, jenž bude ministrem hospodářství. Breivik na Utöye a ve vládní čtvrti Osla pozabíjel celkem 77 lidí.
Breivik měl z vražd radost, popsala Brennaová
Brennaová, která byla v době útoku generální tajemnicí sociálnědemokratické mládežnické organizace (AUF), masakr přežila jen díky tomu, že se společně s několika vážně zraněnými adolescenty schovala mezi skalisky, kde předstírali, že jsou mrtví.
Brennaová později popsala, že měl Breivik z vražd velkou radost. „Jsem si jistá, že jsem slyšela, jak po zásazích začal jásat,“ uvedla.
Brennaová také líčila, jak v osudný den před klubovnou na Utöye náhle spatřila dva účastníky tábora, kteří se zhroutili k zemi po zásahu kulkami. Nato propukl chaotický úprk přes celý ostrov. „Člověk měl celou tu dobu pocit bezvýchodnosti,“ vylíčila Brennaová.
Nyní dvaačtyřicetiletý Breivik se sice k činům přiznal, ale vinu necítí, protože prý jednal v sebeobraně před islamizací a multikulturalismem.
U soudu mimo jiné opakovaně, ale marně žádal soudkyni o svolení položit Brennaové otázky týkající se politiky její organizace. Breivik si odpykává trest jednadvaceti let vězení s možností prodlužování na doživotí.
Druhý přeživší Vestre se na Utöye před Breivikem více než hodinu skrýval a posléze se mu podařilo utéct do moře a doplavat na pevninu.
„Utøya bude navždy součástí mého života. Je stále těžké popsat intenzivní strach, který jsme zažili, nesmyslnou ztrátu a nespravedlnost náhody rozhodující o tom, kdo přežil a kdo ne,“ popsal loni pro magazín TU politik, jenž rok po útoku přišel o otce a v pětadvaceti letech převzal rodinnou firmu, která se specializuje na výrobu venkovního nábytku.
Breivik požádal o podmínečné propuštění, stěžuje si na podmínky ve vězení |
Mezi devatenácti členy nové norské vlády je deset žen, které byly jmenovány mimo jiné do čela ministerstva zahraničí, ropného a energetického průmyslu či spravedlnosti. Šéfkou diplomacie se stala Anniken Huitfeldtová.
Není to poprvé, kdy ženy v norské vládě zastávaly více než 50 procent pozic. Dvakrát tomu tak krátce bylo i za vlády sociálnědemokratického premiéra Jense Stoltenberga, který úřad řídil v letech 2005 až 2013 a poté se stal šéfem NATO.
Nová vláda nastupuje po osmileté éře premiérky Erny Solbergové, která se svou konzervativní stranou Höyre v září prohrála volby.
Řádění Anderse Breivika nepřežilo 77 lidí. U soudu zdravil zdviženou pravicí:
6. února 2012 |