Uplynuly jen dva měsíce od chvíle, kdy novela začala platit, a ti, kteří cizincům pomáhají s vyřízením víz, si stěžují na PVZP, protože od srpna zdražila.
Před novelou bylo problémem dlouhodobého pojištění cizinců to, že si někteří lidé sjednávali levné a nespolehlivé pojistky, které následně nepokryly náklady na tuzemské ošetření. A tratily na tom nemocnice, jimž poskytnutou péči nikdo nezaplatil.
Jenže novela vytvořila nový problém – faktický monopol PVZP na dlouhodobé pojištění cizinců ze zemí mimo Evropskou unii.
Desítky milionů dluhů
Firma Petyovský & Partners uvádí, že dlouhodobě využívá pojištění od PVZP pro své klienty a vidí v posledních měsících trend zvyšování pojistného. Roční pojištění dospělého ve věkové kategorii 15 až 44 let stálo do konce července okolo 23 000 korun, nyní vyjde přibližně na 28 000 korun.
„Problematiku zdravotního pojištění řešíme poměrně často s rodinami námi relokovaných pracovníků. Dražší pojištění jim v praxi nikdy nezařídilo lepší péči. Připadne-li povinné pojištění cizinců pouze pod jednu pojišťovnu, půjde bez pochyby o nekale vzniklý monopol,“ stěžuje si specialista na zahraniční pracovní právo a relokační služby Tomáš Petyovský ze společnosti Petyovský & Partners.
PVZP však uváděné částky rozporuje s tím, že roční pojištění pro dospělého ve věku 15 až 44 let stálo do letošního 30. července 24 850 korun, pro klienty ve věku 45 až 59 let pak 26 100 Kč dle klasického sazebníku. Od půlky září by tak měly zaplatit všechny osoby ve věku 15 až 59 let 26 250 korun s navýšením pojistného limitu na 2 miliony korun. Pro srovnání český podnikatel platí minimální zálohy na zdravotní pojištění 28 716 korun.
Pojišťovna navíc tvrdí, že v žádném případě nezneužívá svého postavení na trhu a navýšení ceny je dáno rozšířením limitů. „PVZP připravila klientům rozsáhlé limity až do 10 milionů plnění na jednu pojistnou událost. U základního pojištění komplexní péče zvýšila limit na dva miliony korun bez navýšení ceny, pouze byly odstraněny slevy,“ říká Klára Bílá z tiskového oddělení PVZP s tím, že u komplexního pojištění stejného rozsahu, jako má český občan, došlo ke zvýšení limitu na 2,5 milionu korun, 4,5 milionu korun a 6,5 milionu korun na jednu pojistnou událost s minimálním navýšením ceny.
Zdravotnickým zařízením dluhy cizinců dělají potíže. Fakultní nemocnice v pražském Motole eviduje od roku 2000 pohledávky přibližně za 850 cizinců ve výši okolo 50 milionů korun. Většinou se jedná o akutní péči. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dlužná částka cizinců čítá 7,4 milionu a jedná se o 302 pacientů.
Dluhy vznikly kvůli tomu, že někteří zprostředkovatelé údajně nabízeli pojištění pro cizince v podstatě jen naoko. Bylo levné a za hlavní cíl mělo, aby pojištěnec splnil podmínky při žádosti o vízum. Téměř žádnou péči nepokrývalo.
„Na trhu pojištění cizinců se hazardovalo s lidským zdravím, a proto stát svojí intervencí zasáhl. Požaduje například široký rozsah zdravotní péče s dostatečným rozsahem sítě zdravotnických zařízení. Někteří distributoři pojištění nabízeli do 1. 8. 2021 roční komplexní pojištění za 4 200 Kč s 50procentní provizí pro makléře. Jakou péči tedy mohla pojišťovna, která toto pojistné přijímala, uhradit či zabezpečit? To, že zasáhl stát, je v pořádku,“ dodává Bílá.
Je třeba dodat, že dluhy vznikají často také za cizince, kteří vůbec pojištěni nejsou. Těch se zákon netýká. „Data z velkých fakultních nemocnic ohledně dluhů cizinců ukázala, že dluhy pojišťoven u nemocnic netvoří ani dvě procenta z celkových pohledávek,“ uvedl již dříve výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Ministerstvo bylo proti
Pozměňovací návrh poslanců ANO Miloslava Janulíka a Věry Adámkové, který dal možnost pojišťovat cizince výhradně do rukou PVZP, působil spory od samého začátku. Řešení problému tímto způsobem i podle některých členů vlády nebylo šťastné. Záporně se k novele postavila ministryně financí Alena Schillerová, ministr vnitra Jan Hamáček či ministerstvo zdravotnictví s Adamem Vojtěchem.
„Ministerstvo zdravotnictví ČR monopolizaci trhu se soukromým zdravotním pojištěním cizinců považuje za vysoce problémovou a rizikovou a od počátku proto k tomuto pozměňovacímu návrhu komunikovalo své jednoznačně nesouhlasné stanovisko, v němž upozorňovalo nejen na to, že se jedná o monopolizaci trhu a o nedovolenou státní podporu, ale rovněž že žádný z existujících problémů soukromého zdravotního pojištění se touto monopolizací neodstraní (výluky z pojistných produktů, existence nepojištěných cizinců),“ sdělil Martin Novotný z ministerstva zdravotnictví.
Změna nicméně prošla. Pár týdnů poté, co novela vstoupila v platnost, PVZP poslala některým pojišťovnám dopis – jmenovala konkrétně firmy Slavia pojišťovna, Ergo pojišťovna a Inter Partner Assistance. Vytýkala jim, že v rozporu se zákonem nadále sjednávají pojištění cizinců, například pomocí prodloužení stávajících smluv.
„Jde o nehorázné obvinění. Ačkoliv s monopolem na pojištění jakéhokoliv segmentu nesouhlasíme a věříme, že nebude mít dlouhého trvání, plně jsme se mu podřídili. Pokud si PVZP stěžuje na to, že i nadále pojišťujeme cizince, pak zřejmě touží po dalším monopolu, tentokrát v krátkodobém cestovním pojištění cizinců, které ale není zdravotním pojištěním, jež bylo monopolizováno,“ říká Karel Waisser, generální ředitel Slavia pojišťovny. Jeho společnost údajně zvažuje obranné kroky kvůli finančním škodám a monopolizaci trhu.
Ostatní zmíněné pojišťovny na dotaz MF DNES nereagovaly.
