Vyprávěli vám rodiče, co je vedlo k přestěhování z makedonské Skopje do Prahy?
Maminka s tatínkem chtěli zkusit něco nového, zažít víc, než Makedonie v té době nabízela. Rozhodovali se mezi Austrálií, kde máme část rodiny, a Českou republikou, kde měl táta pár kamarádů. Protože je Česko blíž a naši se zamilovali do Prahy, jeli sem. Byli velmi mladí, neměli skoro žádné peníze, neuměli jazyk.
Kolik jim bylo?
Maminka mě porodila ve dvaceti. Když mi byl rok a půl, sbalila mě a přijela do Prahy. Tatínek sem jel o něco dřív a zařídil si práci. Obdivuju je, že dokázali začít v cizí zemi úplně od začátku. Tatínek se na začátku kariéry prosadil jako kuchař, maminka se vypracovala na pozici ředitelky pro Českou i Slovenskou republiku ve velkém obchodu s obuví. Vytvořili mně i bratrovi domov, zázemí, teď máme krásné rodinné bistro v centru Prahy. To všechno se jim podařilo vybudovat úplně od nuly. Jsou pro mě inspirativní tím, jak byli odvážní a schopní.
Recept, jak uspět, neexistuje. Hereček, které umí hrát, zpívat i tancovat, je hodně. Ale hereček, které mají ještě něco navíc, je ve finále málo.
