„Byla jednou z nejvýznamnějších v dějinách muzea,“ říká jeho generální ředitel Michal Lukeš. Výstava se podle Lukeše stala „symbolem odhodlání a života kulturních institucí“ v době pandemie koronaviru.
Nejzásadnější objevy z Egypta za desítky let byly v Praze k vidění od konce loňského srpna. „Nikdy jinde na světě se v této době nepodařilo obdobnou výstavu uspořádat a těšila se mimořádnému zájmu návštěvníků,“ uvádí ředitel muzea.
Nezměnily na tom nic ani měsíce uzavření během nejsilnější vlny, omezení počtu návštěvníků na výstavě či absence turistů ze zahraničí.
„Sluneční krále navštívilo bezmála 120 tisíc návštěvníků. Považujeme to za společný mimořádný úspěch Národního muzea, Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy a egyptské Nejvyšší rady pro památky,“ pochvaluje si Lukeš.
Exponáty spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště, se nyní odinstalují, zabalí a v následujících dnech za přísných bezpečnostních opatření vrátí zpět do muzeí v Egyptě a Německu. Zapůjčiteli byly instituce v Káhiře, Gíze, Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu.
Lukeš připomněl, že převážná část předmětů od egyptské strany nikdy předtím zemi neopustila.
„Mnohé předměty byly dokonce objeveny před několika málo lety, a byly tak do České republiky expedovány přímo ze skladů památkové správy nacházející se nedaleko lokality Abúsír,“ vysvětlil. „Pro některé artefakty to navíc byla i jediná zahraniční cesta, kterou podniknou,“ dodal.
Nyní se stanou pevnou součástí nové expozice Velkého egyptského muzea v Gíze, jehož dokončení se očekává během následujících měsíců. Rovnou z Prahy předměty poputují do připravených vitrín.
30. srpna 2020 |
Úspěch výstavy posílil společné vztahy českých a egyptských archeologů. „Umocnila mimořádné postavení a vysokou prestiž České republiky v egyptologii, kterou díky světovým objevům má,“ říká Lukeš.
Její zopakování však není v nejbližší době v plánu, protože jenom příprava trvala několik let. „Národní muzeum však připravuje další významné mezinárodní výstavy, které by rádo přivezlo do Prahy a prezentovalo svým návštěvníkům,“ slíbil ředitel muzea.
Začátek expozice zpozdila první vlna pandemie, otevřela se loni na konci srpna a měla trvat do letošního 7. února. Poprvé byla ale kvůli vládním opatřením uzavřena 12. října a lidé na ni nemohli do 2. prosince. Pak získala s několika málo výstavami vládní výjimku a otevřela se, ovšem pouze na 14 dní. Od 27. prosince pak byla zavřena do letošního 3. května. Vedení muzea proto vyjednalo s egyptskou stranou její prodloužení do 6. června, poté pak ještě do konce září.
Národní muzeum má být plné technologií, návštěvníky přivítá oživlý plejtvák |
Prodloužení výstavy bylo pro obě strany podstatné i z ekonomického hlediska. Egyptská strana nechtěla po muzeu žádné zápůjční poplatky, ale obě země se dělí o vstupné. Výstava měla finanční náklady, i když byla zavřená. Ve výstavě je stále přítomen jeden egyptský kurátor. Každý den předměty kontroluje, muzeum kurátorům, kteří se střídají, platí náklady, platit se musí i pojistka.
Uspořádání výstavy česká vláda podpořila před dvěma lety přibližně 50 miliony korun, ministerstvo kultury jako zřizovatel Národního muzea tehdy počítalo s tím, že 30 milionů korun by se mělo vrátit na tržbách.
