„Musíte lidi nějak u těch obrazovek udržet, nejenom tím, že někdo jede na kole,“ vysvětlil v primácké Show Jana Krause moderátor Jaromír Bosák a dodal, že důkladná příprava sama o sobě nemusí být náročná, ale trvá dlouho. „Musí vás to hlavně bavit.“
Z vlastní zkušenosti ví, že když se podrobně probírá minulostí hráčů, týmů nebo dřívějších zápasů, může to trvat docela dlouho. „Když vás čeká mistrovství světa nebo Evropy, tak se takhle připravujete dva tři měsíce, čtrnáct až šestnáct hodin denně,“ odhaduje své pracovní nasazení Jaromír Bosák, který se ve své sportovněžurnalistické kariéře specializuje především na fotbal.
V návaznosti na to se pak ostře ohradil vůči nápadu FIFA, že by bylo mistrovství světa ve fotbale každé dva roky. „Už teď je termínová listina tak našlapaná, že si to nedokážu představit. Jsou hráči, kteří odehrajou za rok sedmdesát utkání. K tomu trénujou, cestujou… a měli by mít i nějakou regeneraci a čas na své rodiny,“ rozčílil se. „Je to naprostý nonsens a já doufám, že to odpovědné orgány shodí ze stolu.“
Jaromír Bosák i jeho hostitel Jan Kraus se pak svorně a s očividným nesouhlasem pozastavili nad tím, proč byl letošní evropský fotbalový šampionát v asijském Baku. „Mám pocit, že jakmile se někdo stane vrcholným funkcionářem UEFA nebo FIFA, tak by měl požádat o dlouhodobou hospitalizaci, a pokud možno nemluvit,“ řekl s nadsázkou.
Vysvětlil také, proč si nakonec bývalý fotbalový funkcionář Michel Platini prosadil mistrovství mimo evropský kontinent. „On pracoval na tom, aby získal hlasy těch menších federací, a tak se jim snažil zavděčit tím, že se u nich bude hrát, že vydělají, postaví se tam hotely, stadiony, letiště a dálnice a všichni si přijdou na své…,“ řekl a naznačil, že šlo především o peníze. „Jsem rád, že se další šampionát bude odehrávat v Německu, kde je všechno po ruce.“
Kromě fotbalu komentuje Jaromír Bosák také golf, ve kterém je podle svých slov lepším komentátorem než hráčem. A došlo i na genderové téma ve sportu a na to, zda je fér nechat soutěžit přeoperované muže s ženami. Jan Kraus by například nechal delší odstup od proměny k závodění, aby se to vyrovnalo. Lidsky je to jasné, ale sportovně mu to přijde neregulérní.
„Je to divné, ale na druhou stranu ti lidé si to nevybrali a jsou takoví, jací jsou. A já jsem hodně tolerantní,“ přemítá Jaromír Bosák. „Spíš je to otázka na ty holky/kluky, co soutěží s těmi lidmi, co prošli touto změnou. Pro ně to musí být zvláštní pocit, když víte, že ta a ta běžkyně má tolik a tolik testosteronu nebo mužských hormonů v sobě a že jí to pomáhá. Ale v tomhle neumím být soudcem. Je to spíš etický než sportovní problém.“