Po letních měsících klidu od koronaviru, který se v regionu šířil minimálně, kdy nemocniční péči nepotřeboval skoro nikdo, se situace zhoršuje. Ve Fakultní nemocnici Ostrava včera leželi tři pacienti a roste počet nově nakažených. V pondělí jich přibylo 37 a v úterý 61 – nejvíc za poslední týdny. A kromě toho stovky lidí, kteří covid-19 prodělali před měsíci, stále bojují s jeho následky.
„Jsem půl roku po covidu a nedokážu si vysvětlit to, jak se cítím. Téměř neustálý pocit sevření, píchaní a pálení na hrudníku či plicích. Strach, úzkost... Přitom CT hrudníku a plic v pořádku, krev v pořádku. Nemáte vyzkoušené, co pomáhá?“ žádá jeden z mnoha postižených o radu v sociální skupině pro lidi s dlouhodobými zdravotními potížemi po nákaze koronavirem označovanými jako postcovidový syndrom nebo také anglicky long covid (dlouhý covid).
Podle Radoslavy Černekové, zástupkyně primáře oddělení plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Ostrava, by měli tito lidé požádat praktického lékaře, ať je pošle do postcovidového centra.
„Lidé s postcovidovými problémy mají nejčastěji dechové potíže, trápí je dušnost, kašel a velká únava. Od ledna do konce května přišlo do naší plicní ambulance asi 120 pacientů po covidu. Když jsme pak otevřeli postcovidové centrum, přišlo dalších asi sto lidí a stále chodí noví, denně dva až pět,“ popsala situaci Černeková s tím, že většině pacientů dokážou plicní lékaři pomoci.
Často je však nutná spolupráce dalších odborníků a především trpělivost pacientů.
„Bohužel, covid-19 je jiný než chřipka či běžný zápal plic. Následky jsou podobné, ale rekonvalescence trvá déle a pacient musí zvyšovat zátěž velmi pozvolna,“ upozornila lékařka. „A jsou i takové případy, kdy pomoci nedokážeme. Odhaduji to asi na pět procent z celkového počtu pacientů,“ dodala.
Kožní vyrážky, vypadávání vlasů i oční potíže
Lidé v postcovidovém centru absolvují vyšetření plic včetně měření množství kyslíku v krvi.
„Podle stavu ordinujeme inhalace, spreje na dýchání a pozvolnou dechovou rehabilitaci. Pokud má pacient změny na plicích a po námaze mu klesá saturace kyslíkem, doporučujeme dechovou rehabilitaci i lázně. Pokud trpí přidruženými zdravotními problémy, například kožními, neurologickými či psychickými, posíláme je k dalším odborníkům,“ zmínila Černeková s tím, že řadu lidí také trápí ztráta vlasů či vyrážka na kůži.
Například na kožní lékaře Městské nemocnice Ostrava se v poslední době obrátilo kolem dvou desítek pacientů, hlavně žen, kterým po covidu silně vypadávají vlasy.
„Většinou doporučujeme v lékárnách běžně dostupné doplňky stravy na podporu růstu vlasů, například s obsahem zinku, methioninu či biotinu. V závažnějších případech ordinujeme lokální kortikosteroidy v roztoku,“ řekla zástupkyně primářky kožního oddělení Martina Karchová.
V regionu je více léčebných center
Dodala, že jde o přechodný stav a po čase začnou vlasy znovu růst, ale někdy to může trvat i déle než půl roku.
Ačkoli ostravská městská nemocnice postcovidové centrum nemá, v kraji je jich více. Například společnost Agel nabízí postcovidovou péči na plicním a rehabilitačním oddělení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích a na rehabilitačním oddělení Podhorské nemocnice v Bruntále.
Postcovidové rehabilitace nabízejí i Lázně Darkov a zájem je velký.
Nemocnice v Karviné-Ráji se zaměřila na oční potíže po covidu. Do specializované studie přijímá až do října pacienty z celého kraje – všem dělá bezplatně i test protilátek.
