Rozměry nové čínské větrné turbíny se podobají velikosti až šesti fotbalových hřišť. Firma MingYang Smart Energy ji zkonstruovala k provozu na moři, kde vítr standardně dosahuje vysoké rychlosti. Informoval o tom portál CNBC.
Čína může technologicky skokově předběhnout Západ. A o to jí jde, říká sinolog |
Turbína s názvem MySE 16.0–242 má čepele dlouhé až 118 metrů. Rotor má průměr 242 metrů a kapacitu 16 MW, díky čemuž může turbína vyrobit až 80 000 MWh elektřiny za rok. Společnost MingYang Smart Energy odhaduje životnost turbíny na 25 let, během kterých dodá domácnostem až 2 miliony MWh elektřiny.
Komerční výroba až 264 metrů vysoké větrné turbíny by měla být spuštěna v první polovině roku 2024. Její první prototyp by se však mohl dostat na trh už o rok dřív a podle výrobce by turbína mohla přispět ke značnému snížení emisí skleníkových plynů.
Čína překvapila svět koncem loňského roku, když její vůdce Si Ťin-pching vyhlásil závazek uhlíkové neutrality své země do roku 2060. Spotřebu uhlí začne Čína snižovat v období let 2026 až 2030. Do té doby však bude spotřeba ještě narůstat.
Útlum uhlí? Čína to slíbila, teď chce ale zrušit 40 tisíc vodních elektráren |
Spolu s USA, Indií a Evropskou unií patří Čína v absolutních číslech mezi největší světové znečišťovatele. Čína je i největším spotřebitelem uhlí na světě a její uhelná horečka nepolevuje, neboť stále rozšiřuje i portfolio uhelných elektráren. Emise v Číně loni vzrostly o 0,8 procenta, respektive o 75 milionů tun.
Tamní uhelné provozy vyprodukují více než polovinu elektřiny vzniklé ve světě pálením uhlí, což je zásadním zdrojem skleníkových plynů a následného globálního oteplování. Navzdory tomu, že Čína loni připojila do své energetické sítě rekordní množství obnovitelných zdrojů.
