Současné znění zákona o znásilnění§ 185 trestního zákoníku klasifikuje znásilnění jako čin, kdy někdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti. |
V části evropských zemí byla spouštěčem změny legislativy určitá kauza znásilnění a následného nízkého trestu pro pachatele. Podobně tomu bylo i nyní v Česku.
Jak uvedla ve Sněmovně poslankyně Kořanová: „Lhala bych, kdybych vám řekla, že pan už teď bývalý kolega Dominik Feri a jeho kauza nemají s dnešní schůzí nic společného.“
Problémem jsou v Česku také nízké tresty pro pachatele. Jak podotýká iniciativa Bez trestu, odchází každý druhý pachatel od soudu pouze s podmínkou.
„Když o tom s někým mluvím, jsou všichni neuvěřitelně překvapení a šokovaní, protože jim nepřipadne na mysl, že by někdo za brutální znásilnění mohl dostat podmínku,“ popisuje advokátka a specialistka na rodinné a trestní právo Lucie Hrdá.
Poslanci řešili násilí na ženách. Kořanová navrhla jinak definovat znásilnění |
Podle průzkumu mezinárodní sekce organizace Amnesty International má znásilnění jako sex bez souhlasu v zákoně zakotvena zatím dvanáctka evropských zemí: Belgie, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Německo, Řecko, Island, Irsko, Lucembursko, Malta, Švédsko a Velká Británie. Další země – Finsko, Nizozemsko, Švýcarsko a Slovinsko – pak o změně zákona uvažují.
Švédsko: Znásilnění patnáctileté lahví od vína
V roce 2013 bylo případem brutálního znásilnění otřesené Švédsko. Tři mladí muži znásilnili patnáctiletou dívku lahví od vína tak brutálně, až začala krvácet. Soud je však zprostil obžaloby. Verdikt soudce tehdy zněl: „Lidé provozující sexuální aktivity dělají přirozeně věci s těly ostatních, bez ptaní se na souhlas.“
Po rozsudku se vytvořilo hnutí nazvané FATTA, česky volně přeloženo jako „Pochop to“, které začalo o změnu legislativy usilovat. To se povedlo o pět let později, v květnu 2018, kdy změnu pomohlo nastartovat také hnutí #MeToo. Švédský parlament schválil změnu naprostou většinou.
I já byla obtěžovaná. Obětmi sexuálního nátlaku se staly i některé poslankyně |
V prosinci 2020 přijalo změnu zákona Dánsko. Jak AI podotýká, stalo se tak po dlouhých letech kampaní a protestů skupin podporujících ženská práva a přeživší sexuálního násilí.
Výzkumnice Anna Błuś uvedla, že reforma zákona, jejímž cílem je zajistit, aby byla v Dánsku respektována a chráněna sexuální autonomie, je obrovským úspěchem jak pro organizace pro lidská práva, tak pro oběti znásilnění i ženy samotné.
Španělsko: Znásilnění „smečkou“
Španělskou legislativu zase pomohl změnit případ napadení osmnáctileté dívky pěticí mužů, pro které se ve Španělsku vžilo označení La Manada (smečka). Dívku napadli v červenci 2016 při oslavách svátku svatého Fermína, s nímž jsou spojeny tradiční běhy s býky. Mladíci ze Sevilly, z nichž jeden byl student policejní akademie, si čin natočili na mobilní telefon.
Španělskem otřásl případ znásilnění, davy protestovaly v ulicích |
Pro muže, jimž bylo mezi 26 a 29 lety, žádala prokuratura za znásilnění 22 let a 10 měsíců vězení. Soud však označil jejich čin za sexuální zneužití, při kterém na rozdíl od závažnějšího znásilnění pachatel nepoužije fyzickou agresi ani vyhrožování. Po opuštění vězení mají být pět let na svobodě pod dohledem. Oběti musí zaplatit odškodné 50 tisíc eur (přes 1,25 milionu korun). Soud argumentoval tím, že dívka nastoupila s muži do auta dobrovolně.
Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy |
Legislativa se změnila začátkem března 2020 a v souladu s mezinárodním právem se více zaměřila právě na souhlas či jeho absenci.
Ve Španělsku protestovali proti propuštění mužů obviněných ze znásilnění (červenec 2018):
Francie: Se sexem s dospělým nelze do 15 let souhlasit
Jiná je situace ve Francii. Tam v březnu poslanci v prvním čtení schválili zavedení hranice pro legální pohlavní styk, a to na patnáct let věku. Do té doby v zemi žádná neplatila. Nová norma předpokládá, že děti mladší patnácti let nejsou dostatečně vyspělé na souhlas se sexem, a ten se proto bude vždy považovat za nedobrovolný. Za znásilnění bude hrozit až dvacet let vězení.
Dosud byl ve Francii legální jakýkoliv sexuální styk, se kterým souhlasily obě strany. Dokazování nedobrovolnosti styku bylo u soudu často problematické, souhlas nezletilých mohl být v některých případech vynucený.
Zákonodárci nechtějí trestat styky mezi dospívajícími stejného věku, a tak zahrnuli článek přezdívaný „Romeo a Julie“. Tresty se budou tedy vztahovat na dospělého jedince, který měl sexuální styk s dítětem do patnácti let jen v tom případě, že je mezi oběma věkový rozdíl více než pět let. Tento článek ovšem neplatí v případě, že se jedná o nedobrovolný styk nebo znásilnění.
Až od patnácti. Francie zavede hranici pro sex, incest zůstává legální |
Místo trestu svatba s obětí
Jinak jsou na tom hlavně některé mimoevropské země. Podle zprávy Populačního fondu OSN existuje dvacet zemí, které stále dovolují pachatelům sexuálního násilí vzít si své oběti. Jedná se například o Thajsko, Venezuelu či Kuvajt, ale také o Rusko.
V Kuvajtu si může pachatel oběť vzít tehdy, když k tomu dá souhlas její zákonný zástupce. V Thajsku se to týká pachatelů nad 18 let a obětí starších 15 let, pokud „souhlasí“ a soud manželství umožní. Co se týče Ruska, pokud pachatel dosáhl 18 let a znásilnil nezletilou pod 16 let, svatbou se vyhne trestu.
„Popření základních práv nemůže být zakotveno v zákoně. Ty ve stylu ‚vezmi si toho, kdo tě znásilnil‘, přenáší zodpovědnost na oběť místo na predátora, kterého naopak očišťují,“ komentovala normy ředitelka organizace Natalia Kanem.
Tyto zákony je těžké změnit, ale není to nemožné. To se stalo například před osmi lety v Maroku po rozsáhlých protestech, které se rozhořely poté, co se mladá žena zabila, když byla donucena vdát se za muže, který ji znásilnil. Na tomto základě upravilo zákon také Jordánsko, Palestina, Libanon a Tunisko.
Mezinárodní den proti násilí na ženách v Turecku. (25. listopadu 2018)
Opačnou cestou se naopak pokusili jít zákonodárci v Turecku. Vláda chtěla předložit v parlamentu návrh zákona, který by právě manželstvím umožňoval mužům obviněným ze znásilnění dívek mladších než osmnáct let vyhnout se trestu. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tvrdila, že zákon by umožnil vyřešit rozšířený problém dětských sňatků.
Proč jsem to nenahlásila? Nevěřili by mi, svěřují se oběti sexuálního násilí |
Proti návrhu zákona se postavila opoziční Lidově demokratická strana (HDP) a lidskoprávní organizace. Podle aktivistické skupiny na ochranu ženských práv We Will Stop Femicide (Zastavíme vraždění žen) není nový návrh zákona ničím jiným než pokusem turecké vlády zakrýt zvyšující se míru násilí vůči ženám a dívkám v zemi.
Budou mi vůbec věřit?
Zkušenost se znásilněním má podle statistik přibližně 5 – 10 procent českých žen, přičemž naprostá většina z nich nikdy nevyhledá pomoc a neobrátí se na policii. Odrazuje je například nedůvěra okolí, strach z necitlivého přístupu odpovědných orgánů nebo nízké tresty pro pachatele.
Oběti se také často bojí a mají pochybnosti, zda by se jejich případ za znásilnění skutečně považoval. V českém právním řádu je totiž pro klasifikaci trestného činu znásilnění podmínka či pohrůžka násilí nebo zneužití bezbrannosti. Tento zákon však nepočítá se situací, kdy násilí použito nebylo. Nemuselo totiž být.
Během situace, která se naprosto vymyká normálu, je běžné, že oběť zažívá paralýzu. Nemůže se hýbat, nemůže křičet, často pachatele ani nedokáže odstrčit. Takto na ni může působit samotná pachatelova přítomnost, intenzivní strach o vlastní život nebo vědomí, že vedle v pokoji jsou její děti.
16. února 2020 |
