„Hodně jsme přemýšleli, jak vyrábět energii v Evropě. Nechtěli jsme ji dovážet odjinud. Slunce a vítr byly tehdy – vedle omezených zásob zemního plynu – jedinou možností,“ vzpomíná Andersen. Podnikatel letos získal titul dánského EY Podnikatele roku a svou zemi reprezentoval na světovém finále soutěže. Jeho firma European Energy dnes patří k největším evropským hráčům v obnovitelných zdrojích.
Před čtyřmi desítkami let byl průmysl, který se zabývá obnovitelnými zdroji, teprve v plenkách. „Větrné turbíny, které tehdy vznikly, bychom dnes umístili maximálně někam na zahradu. Jejich výkon byl opravdu jen zlomkem dnešních turbín. Ale princip, na kterém fungují, je dodnes stejný,“ prohlašuje Andersen.
Spolu se svými kolegy nejprve navrhoval řídicí systémy do větrných turbín. Po roce 2000 však tuto firmu prodali a začali fungovat jako developer, připravovali projekty obnovitelných zdrojů.
„Fungujeme tak dodnes. Některé projekty si necháme, figurujeme jako nezávislý výrobce elektřiny, jiné projekty prodáme,“ říká Andersen.
Pokrýt celou Evropu
První větrné a solární elektrárny postavil Andersen v Německu. Hlavním důvodem prý tehdy byla hlavně vyspělá legislativa; ostatní země včetně Skandinávie zaostávaly. Pokračoval v Itálii, v Polsku. Dnes má European Energy za sebou více než stovku projektů v 17 zemích.
„Naším cílem je pokrýt celou Evropu,“ říká Andersen. Vedle Evropy nicméně také Austrálii, Brazílii a Spojené státy.
Velikost a rozkročení přes celou Evropu je podle něho velká výhoda, vývoj na jednotlivých trzích totiž přichází ve vlnách. „V jednom roce může nějaký trh dominovat, většinu projektů spustíme tam. Ale v následujícím roce tam neuděláme žádnou instalaci a nahoru mohou jít sousední trhy,“ říká dánský podnikatel.
Do větrné energie se pouštějí i ropní giganti. Je to jedinečná šance, říkají |
„Navíc je to extrémně kapitálově náročný byznys. Pokud nemáte dobré vztahy s finančními institucemi, s bankami a dobrou historii, pravděpodobně už dnes neuspějete. Pro své projekty musíte umět přitáhnout financování,“ vysvětluje Andersen.
Větrné farmy a solární parky jsou navíc rok od roku větší a rozlehlejší. „Naše největší větrné farmy na pevnině mají 300 megawatt, to už je výkon jednoho bloku konvenční elektrárny. Na moři mají i kolem jednoho gigawattu,“ doplňuje podnikatel.
A dodává, že větrná a sluneční energie je již plně cenově konkurenceschopná ve srovnání s uhlím, ropou a plynem. „Řešení změny klimatu má mít na starosti trh, nikoli daňoví poplatníci. Ještě před pěti lety dostávaly všechny projekty, které jsme připojovali k síti, nějakou formu podpory od státu. Dnes už je to jen pár projektů, většina je založena buď na prodeji elektřiny na volném trhu, nebo na dvoustranných dohodách s odběrateli. To jsou většinou firmy, které chtějí odebírat čistou energii,“ říká Andersen.
European Energy takto dodává elektřinu například do datového centra Apple v Dánsku.
Ne na mém dvorku
Většina lidí podle něho chápe, že je třeba dělat něco v boji s klimatickými změnami a že obnovitelná energie může být jedním z těchto způsobů. Na druhou stranu stále častěji sílí odpor u veřejnosti, nechtějí, aby nové soláry či větrníky vyrostly „na jejich dvorku“.
To jsou dva trendy, které jsou proti sobě, a podle Andersena je rok od roku komplikovanější získat všechna povolení, aby se mohlo začít stavět.
„Zabere to mnohem více času, je třeba dodat úřadům velké množství detailů. Týká se to hlavně pevninských větrných elektráren,“ říká Andersen. Na připojení farem a parků také podle něj mnohde nestačí místní kapacita elektrické sítě.
Cíle European Energy to však prý neohrozí. Letos firma překročí dva gigawatty instalované kapacity v obnovitelných zdrojích od roku 2004 (pro srovnání: to je výkon obou temelínských bloků). Rychlým tempem chce růst i do budoucna.
