„Je to příjemné, před sezonou jsem si něco takového vůbec nepředstavoval. Jenže hokej se hraje na týmový úspěch. Já měl tři vrcholy, dvě mistrovství světa a extraligu, a ani na jedné frontě jsme neuspěli. To bych chtěl v příští sezoně změnit,“ líčil Jiříček.
Z poslední akce minulé sezony, šampionátu osmnáctek v Americe, si přivezl zlomený ukazováček, památku na zápas s Ruskem v základní skupině. „Vykrýval jsem střelu, dostal ránu z jedničky. Puk zlomil prst i hokejku, byla to rána. Hned jsem věděl, že je to špatný a čtvrtfinále s Kanadou si nezahraji. Škoda, ale takový je hokej, osud to tak chtěl,“ ohlížel se klatovský rodák.
Prst mu týdny chránila dlaha, i tak se ovšem brzy zapojil do letní přípravy Škody, s minimálními omezeními zvládl na konci května i první soustředění na Šumavě. Minulý týden se ukázal také na zeleném pažitu a při výhře 7:1 si připsal jednu parádní trefu ve fotbalové exhibici proti týmu Vodní stavby.
„Chvíli jsem si odfrknul a pak už se těšil na kluky a letní přípravu. Potřebuji program, nevydržím doma nic nedělat. Vím, na čem potřebuji nejvíc zamakat. Na síle. Ve dvacítce nebo osmnáctce to není tolik znát, ale na mužské úrovni už jsou všichni kluci silní a odolní, dají se těžko odstavit od puku. Tam vidím rezervy, na tom musím nejvíc zapracovat,“ nastínil Jiříček.
Trpělivě kráčí kupředu. A je pečlivě sledovaný.
David Jiříček si odbyl premiéru za reprezentaci proti Rusku na turnaji Karjala
„Tohle jméno si zapamatujte,“ napsal po obráncově extraligovém křestu v předminulé sezoně na Twitter agent Allan Walsh. Ten Jiříčka bude jednou zastupovat v zámoří. Tedy pokud se cesta bude odvíjet podle plánů a začne se o beka zajímat NHL.
„Na draft jdu až příští rok, mám čas. Tuším, že příští sezona bude asi pro draft zlomová, ale snažím se na to nemyslet. Soustředím se na Plzeň, zámoří teď vůbec neřeším,“ reagoval bezmála dvoumetrový mladík, který už v nejvyšší soutěži nasbíral 40 startů.
V září určitě začne přidávat další, v Plzni chtějí dál svůj klenot leštit a Jiříček by měl na ledě dostat zase o něco větší prostor než loni.
„Na trénincích si přidávám, to je v tomhle věku samozřejmé. A věřím trenérům. Našeho kondičního kouče Honzu Snopka jsem měl už v dorostu, po dvou letech jsme se potkali zase v áčku. Jsme spolu dlouho. A v přípravě je s námi spousta dalších mladých kluků, buď z mého ročníku nebo o rok starší. I to je příjemné,“ popisoval Jiříček.
V další sezoně může zvládnout znovu více hokejových vrcholů. Přidá k nim tentokrát i týmový úspěch?
