Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Čína se chystá na technologickou válku. V čipech chce nezávislost na USA

  14:56
V Číně vznikl ambiciózní plán, který může vést k nezávislosti a v dlouhodobém pohledu k dominanci na trhu s čipy a procesory. Tato oblast polovodičového průmyslu zažívá i přes produkční problémy neustálý rozmach a stojí za určitým napětím mezi Čínou, Tchaj-wanem a Spojenými státy.

Křemíkové čipy pronikají do všech oblastí našeho života. | foto: Profimedia.cz

O čipech všech různých druhů se v poslední době hovoří především v kontextu jejich nedostatku a přímo se tak ukazuje, jak jsme na tomto malém kusu křemíku závislí. I když je množství čipů důležité, ještě důležitější je jejich vývoj a schopnost posunovat výrobní technologie v této oblasti na stále sofistikovanější úroveň.

V těchto oblastech nejvíc vynikaly Spojené státy a Tchaj-wan. To se však může změnit, protože Čína vyhlásila v rámci čtrnácté pětiletky plán, který ji má dostat na přední příčku tohoto průmyslu a v podstatě jí na tomto poli získat nezávislost. 

Tento plán nespadl z čistého nebe. Je v něm zahrnuta i reakce na sankce Spojených států, které zakázaly dodávat některé technologie například čínské firmě Huawei nebo tamnímu výrobci čipů Semiconductor Manufacturing International (SMIC). 

Čína již nějakou dobu také navyšuje výrobní kapacity v oblasti 28nm výroby a zároveň řada čínských výrobců přesouvá své objednávky na 14nm výrobu od tchajwanského hegemona Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) na firmu SMIC. Druhá zmíněná za loňský rok vykázala i přes americké sankce nárůst příjmů zhruba o čtvrtinu. 

„Čína naléhavě potřebuje přejít od produkce čipů střední třídy na vyšší třídu. Získat schopnost vyrábět 28nm čipy znamená, že dokáže uspokojit většinu poptávky po čipech, aniž by se spoléhala na jiné země,“ uvedl nedávno Teng Ran, ředitel výzkumného centra průmyslu integrovaných obvodů firmy CCID Consulting, která funguje jako think tank čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií.

Právě osvobození se od závislosti na jiných zemích nyní hraje po Čínu prim, aby na ni případné technologické sankce ze zahraničí měly co nejmenší vliv.  Může tak narušit vedoucí postavení v polovodičovém průmyslu, které si dlouhá léta udržovaly Spojené státy. Osm z patnácti největších polovodičových firem na světě je v USA.

Čína je zatím čistým dovozcem, když tři roky po sobě dovážela čipy za nejméně 300 miliard dolarů – víc než kterékoli jiná země – a dodávala zhruba 30 procent čipů na domácím trhu.

Tento poměr se může novými kroky měnit. Podle odhadů dosáhl čínský polovodičový průmysl v roce 2020 tržeb na úrovni 884,8 miliardy juanů (cca 2,4 bilionu korun), což představuje průměrné roční tempo růstu dvacet procent a trojnásobek tempa růstu globálního IC průmyslu ve stejném období, uvedl šéf Tian Yulong, inženýr a mluvčí MIIT, na tiskové konferenci 1. března.

Budoucí vývoj může Číně nahrát

Co se týká výrobních kapacit, Čína si uvědomuje, že většina čipů pro průmysl a spotřební elektroniku nemusí být vyráběna nejpokročilejšími technologiemi, které využívají procesy v řádech jednotek nanometrů. Ty jsou zpravidla určeny pro oblasti, kde je třeba vysoký výkon ideálně v poměru k nízké spotřebě. Ale ani tady nelze vývoj zastavit a nynější již zmíněný 28nm standard se posouvá k 14nm výrobě. 

Tzv. wafer nebo-li křemíková deska s čipy, které obsahují tranzistory vyrobené 2nm procesem v laboratořích IBM.

Zmenšování však nebude možné donekonečna. Fyzikální limity již začínají bušit na vrata, jak se tyto polovodičové technologie blíží velikostem atomů. Ten křemíkový, který tvoří základ čipů a procesorů, má průměr v rozmezí zhruba 0,45–0,20 nanometru a vědcům se nyní daří vyrobit tranzistory, z nichž se čipy skládají, 2nm technologií. Dočasně by toto zmenšování mohl prodloužit jiný prvek, ale tento směr má zatím jen dílčí úspěchy. Na druhou stranu je to jedna z oblastí, kde by Čína mohla pomocí svých investic prorazit, byť tento výzkum není jen o penězích.

Možná ale vývoj půjde zcela jiným směrem, než je pouhé prodlužování životnosti Moorova zákona, který slibuje, že se každé dva roky zdvojnásobí počet tranzistorů na stejné ploše. Při jeho uplatňování je třeba mít na mysli, že to není žádný fyzikální zákon, jen retrospektivně popisuje skutečnost a z ní vyvozuje budoucí stav. 

Zvyšování výkonu čipů a procesorů totiž nemusí souviset s tím, kolik tranzistorů dokážou firmy dostat na jeden palec, ale možná pomůže opustit současný binární přístup, kdy i jednotlivé tranzistory pracují s polohou zapnuto nebo vypnuto. První náznaky tu již jsou například v podobě experimentálních kvantových počítačů.

Autor:
  • Nejčtenější

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 51 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

KVÍZ: Znáte letadla československých pilotů?

v diskusi nejsou příspěvky

24. května 2024

Typů letadel, do kterých usedali českoslovenští letci, bylo nepřeberné množství. Zlomkové množství...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 17 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

Druhá světová válka měla i své dinosauří oběti

v diskusi jsou 4 příspěvky

25. května 2024

Psal se 24. duben roku 1944 a nacistická válečná mašinérie už nebyla schopna zabránit konečné...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 55 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

Spotify končí s „věcí do auta“, posluchači mají zánovní zařízení vyhodit

v diskusi jsou 4 příspěvky

26. května 2024  13:28

Je to jak z příručky „jak naštvat zákazníky“. Spotify ukončuje podporu svého jediného fyzického...

Na olympiádě v Paříži propukly před 100 lety výtržnosti proti sportovcům USA

v diskusi je 6 příspěvků

26. května 2024

Olympiáda v Paříži začala 4. května 1924 a trvala až do 27. července. Soutěžilo přes 3 tisíce...

OBRAZEM: Na Dračí skálu. Nejstarší německá zubačka má všechny pražce ocelové

v diskusi jsou 2 příspěvky

26. května 2024

Nejstarší německou ozubnicovou železnicí je Drachenfelsbahn. Při svém zprovoznění v roce 1883 byla...

Zamáčkněte slzu, ICQ definitivně končí. Zprávy doručoval 28 let

v diskusi je 28 příspěvků

25. května 2024  15:13

S tou slzou je to samozřejmě trochu vtip, protože většina uživatelů již dávno přešla ke konkurenci...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...