Mnozí svým autům říkají zlatíčka. Možná vůbec netuší, jak blízko jsou pravdy. Více než třetina všech drahých kovů končí právě v nich, zatímco ve špercích je to překvapivě jen pětina. Automobilky mají v tabulce prvků silně zatržené nejen železo či hliník, ale také zlato, stříbro, platinu či palladium.
S autem si kupujeme i velmi malé množství (gramy či jen miligramy) těchto drahých kovů, které jsou kvůli svým vlastnostem nezbytné pro správné fungování katalyzátorů, airbagů a některých prvků elektroinstalace a integrovaných obvodů.
Zlato vzhledem ke své odolnosti vůči vlivům prostředí slouží především pro zajištění dobré vodivosti důležitých spojů v elektronických obvodech. Výborná elektrická a tepelná vodivost stříbra a jeho odolnost proti korozi pomáhají v některých prvcích elektroinstalace. A drahé kovy jsou i součástí stále rozsáhlejší elektronické výbavy moderních aut.
Jen v českém průmyslu se celkově ročně zpracuje asi 150 tun stříbra, 10 tun zlata a 8 tun platiny. A velká část z nich směřuje do aut. Není tedy divu, že automobilový průmysl mnohdy do značné míry ovlivňuje i ceny těchto komodit, což se nejnověji projevilo na ceně palladia, které se používá nejen do katalyzátorů pro eliminaci nežádoucích emisí, ale rovněž v rozbuškách airbagů.
Roste i cena oceli, mědi a dalších kovů
Neroste však jen cena drahých kovů, ale i těch běžnějších. Také poptávka po oceli, mědi a hliníku letos dosahuje maxim, s tím rostou i jejich ceny. Bloomberg Commodity Spot Index, jeden z ukazatelů sledující vývoj cen nejdůležitějších komodit, vyskočil na nejvyšší hodnotu od roku 2011, přičemž kovy v letošním roce zatím vzrostly o 21 %. Podle analytiků společnosti JPMorgan Chase & Co. cena nejčastěji využívaných nerostných surovin, které obvykle tvoří asi 10 % výrobních nákladů běžného automobilu, od loňského března vzrostla o 83 %.
K dražším vstupům v autoprůmyslu notně přispívá i ocel, používaná pro výrobu celé řady dílů podvozků, motorů a kol. Rekordní růst její ceny má na svědomí především Čína (v současnosti suverénně největší producent), která omezila její produkci. A oživení světové ekonomiky zdražuje i železnou rudu.
Rychle roste cena mědi, hojně využívaná zejména v elektromobilech. Ty jí podle konzultační firmy Wood Mackenzie potřebují kvůli většímu množství kabeláže oproti autům se spalovacím motorům až třiapůlkrát více.
Lithium se „stěhuje“ do aut
S elektromobilitou souvisí i stále vzrůstající cena lithia, které se ve značné míře používá v bateriích elektromobilů. Většina článků totiž používá nějakou kombinaci lithia, kobaltu a niklu, jejichž ceny za poslední rok vyskočily minimálně o 47 %. Tuna uhličitanu lithného a hydroxidu lithného, z něhož se lithium získává, má v roce 2024 podle analytiků dosáhnout maxima kolem 340 000 Kč a 400 000 Kč za metrickou tunu, což by oproti dnešnímu stavu znamenalo v prvním případě nárůst cen o přibližně 43 % a ve druhém o více než 200 %.
To by s ohledem na jejich silné zaměření na elektromobily mohlo poškodit zejména Teslu a Volkswagen. A nelze se divit, že tyto i další značky hledají alternativní řešení, jako např. baterie s pevným elektrolytem, které tyto kovy nepotřebují. Tesla loni v únoru koupila za čtvrt miliardy dolarů firmu Maxwell Technologies a Volkswagen zase průběžně investuje stovky milionů dolarů do amerického start-upu QuantumScape. Aktivní v tomto směru jsou i další, zejména BMW a Ford.
Mnichovský výrobce slovy svého finančního ředitele Nicolase Petera očekává, že v letošním roce dojde k růstu cen jím nakupovaných komodit až o miliardu eur, přičemž očekává radikální zdražení především u rhodia, oceli a palladia. Není tedy divu, že BMW i další automobilky dlouhodobě pracují na tom, aby se v blízké budoucnosti mohly vyhnout růstu cen získáním potřebných surovin recyklací co největšího množství materiálů.
