„Mysleli jsme, že to bude spíše chřipková epidemie. Ale bylo jasné, že jednou se s viry střetneme,“ uvedl Jan Konvalinka, garant vědeckého panelu, biochemik a prorektor UK pro vědeckou činnost. Teď je podle něj třeba se z celé situace poučit.
Viroložka Ruth Tachezy uvedla, že je poznat, které země již měly zkušenosti s epidemiemi. Ty podle ní byly více připravené a s covidem-19 si poradily lépe. A to nejen v rámci státního aparátu, projevila se i jiná mentalita tamních obyvatel.
„Je poznat, jak propojený svět je,“ uvedl Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví. Mezi Wu-chanem a Evropou podle něj bylo jen několik kroků, obrovská globalizace způsobila, že šíření viru nešlo zcela zabránit.
Ladislav Machala z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a FN Bulovka uvedl, že jde o dvojsečnou zbraň. Lidstvo má sice nejlepší nástroje na boj s pandemií, současně ale právě globalizace způsobila, že je lidstvo nevídaně zranitelné.
Tři čtvrtě stránky věnované koronavirům
Konvalinku negativně překvapilo, jak pomalu se rozběhla vědecká aktivita s ohledem na vývoj virostatik, tedy léků, které by mohly pomoci v časné fázi nemoci. Naopak pozitivně ale to, jak rychle se vyvinuly vakcíny.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvKoronavirům se podle Machaly dlouhodobě věnuje jen málo pozornosti. „V důležitých učebnicích je jim věnováno třeba jen tři čtvrtě stránky, a to ještě malým písmem, aby je lidi přeskočili,“ upozornil.
I po zkušenosti s viry SARS a MERS podle něj vědecká aktivita jen velmi rychle zamrzla. Na druhou stranu na ni ale bylo možné před rokem rychle navázat, což pomohlo třeba s vývojem vakcín.
Očkujme i děti. Jinak může virus zmutovat do drsnější formy, říká genetik |
„Jsem optimista a věřím, že v létě tohoto roku tato epidemie skončí. Je ale třeba se dále připravovat na další epidemii, nesmíme zaspat,“ uvedl Konvalinka.
Podle Tachezy je na vině třeba i kácení lesů a větší setkávání lidí s divokými zvířaty, že kterých se viry na lidi dostávají.
Vědci také odmítli, že by se nedělaly klinické testy na levné léky, jako je isoprinosine či ivermektin. A shodli se, že při vývoj vakcín na koronavirus nebylo nic podceněno. Rychlý vývoj byl podle nich dán souběhem klinických testů.
Ty se normálně dělají po sobě, a to proto, aby farmaceutické firmy co nejméně tratily na případných nefunkčních preparátech. Nyní probíhaly mnohdy různé fáze testování zároveň. „Je to poprvé v dějinách lidstva, kdy se do toho ty firmy takto pustily. A to proto, že měly záruku od států, že když budou vakcíny schváleny, tak je od nich koupí,“ uvedl Konvalinka.
Demografka Dagmar Dzúrová uvedla, že ačkoliv má Česko velkou očkovací tradici, nyní jí chybí kampaň a aktivní informování obyvatel. Chybou je také to, že se zájemci musí do registračního systému sami hlásit. „Dle mě měli být všichni dáni do systému a kdo nemá zájem, aktivně by odmítl,“ uvedla.
Ztráta společného prostoru
Podle Šlerky je chybou i to, že se lidem slibuje světlo na konci tunelu a konec pandemie v podobě očkování. Může dle něj dojít k mutacím či potřebě přeočkování, což při současné komunikaci povede k rozporu s předchozími výroky.
Britská mutace podle Machaly způsobila, že opatření, která pomohla na podzim, nyní již nestačí. „Vláda byla od počátku roku upozorňována, že se tady bude šířit. Nechci do toho míchat politiku, ale kroky některých činitelů způsobily, do jaké situace jsme se dostali,“ řekl Machala. Důvěru ve vládu podle něj snižují i sliby o návratu dětí do škol a podobně, které se poté nenaplnily.
Pandemie ukázala, že učiva je moc, míní Plaga. Chce rozvíjet kritické myšlení |
Podle Konvalinky se největší problém, že se rozdělila společnost. „Došlo ke ztrátě společného prostoru, nemáme, kde se bavit,“ řekl. To je podle něj problém pro demokracii jako takovou.
Podle Šlerky je v Česku patnáct až šestnáct procent lidí, kteří věří i v ty nejkrajnější konspirační teorie. Nejde přitom podle něj o hloupé lidi, pouze o takové, kteří ztratili důvěru v instituce. „Jsme společnost nedůvěry,“ řekl k tomu Šlerka.
Protiepidemická opatření se podle něj od začátku psala s předpokladem, že se budou porušovat. Zmíněných šestnáct procent se přitom podle něj nepodaří přesvědčit, klíčové je ale motivovat k vakcinaci a dodržování opatření ostatní.
Řada dezinformací se šíří i množství úmrtí na covid-19. Dzúrová uvedla, že nejlepší srovnání mezi zeměmi je podle ní podle nadúmrtí. „Úroveň úmrtnosti stoupla v roce 2020 o 15,5 procent,“ řekla. Samotné statistiky ministerstva zdravotnictví tak podle ní nejsou zcela vypovídající, obsáhly totiž jen část zaznamenané nadúmrtnosti. Podle analýz však dle ní i tato úmrtí kopírují křivku pandemie. Úmrtí na koronavirus tak bude reálně více.
Školství, věda, společnost i zdraví
V debatě vystupuje na ní více než dvacet špičkových vědců, renomovaných expertů a zástupců odborných institucí a vlády. Namátkou ministr školství Robert Plaga, ministr zdravotnictví Jan Blatný, epidemiolog Petr Smejkal či lékaři Martin Balík a Hana Roháčová.
Konference má podle pořadatelů za cíl hledat odpovědi na otázky, co vše pandemie v České republice a ve světě změnila, jak zvládáme řešit kritickou situaci a jaká další opatření a cesty je nutné přijmout, abychom krizové období překonali.
Konference byla rozdělena do pěti tématických bloků. První byl věnovaný školství. Pandemie poukázala na to, že děti jsou přehlcené učivem. „Redukce učiva by byla vhodná,“ uvedl v něm ministr školství Robert Plaga. Dalšími byly panely ekonomika, zdraví a společnost.
