Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Koronavirus je daň za globalizaci, která nás postihla. Koronaviry se vyskytují v Číně minimálně 14 až 15 let a říkalo se, že je to časovaná bomba. Bylo jen otázkou času, než se to díky tamní zálibě v konzumaci exotických zvířat přenese na lidskou populaci a díky globalizaci i k nám,“ řekl na úvod konference Balík.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný na začátku svého příspěvku řekl, že nesouhlasí se srovnáváním statistik nakažených a zemřelých napříč zeměmi.
„V poslední době se stalo módním srovnávat státy a říkat, který je horší a který lepší. Snažím se dosáhnout toho, aby se sběr dat v Evropě sjednotil. Každá země to dělá jinak. Proto srovnání v současnosti není relevantní,“ tvrdí Blatný.
Epidemie podle něj ukázala dvě věci. „Máme velmi robustní a dobře konstruované zdravotnictví se skvělými lékaři. Řada západních zemí nám to může závidět. To jsou hlavní věci, díky kterým zdravotnictví nepřestalo fungovat,“ uvedl ministr.
Musíme být připraveni na další epidemii, řekl biochemik Konvalinka |
Kvůli péči o covidové pacienty se však v Česku výrazně omezila preventivní vyšetření, což podle Blatného zdravotnictví v budoucnosti značně zatíží. „Museli jsme odsouvat jiné pacienty, například v akutní kardiologické péči došlo loni k propadu návštěv až o 30 procent. To bude vyžadovat ještě spoustu složitých řešení. Tito lidé budou zdravotní systém zatěžovat v letech budoucích.“
Podle Petra Smejkala, hlavního epidemiologa IKEM a člena Rady vlády pro zdravotní rizika, se ukázalo, že české nemocnice nebyly na pandemii připravené.
„Chyběly nám například izolační místnosti. Každá nemocnice by také měla mít svého infektologa, i když nemá svá infekční lůžka. To se však podceňovalo, vše se soustředilo hlavně na kardiologii a neurologii. Doufám, že na to budeme v budoucnu víc myslet,“ připomněl Smejkal.
Acylpyrin je účinnější než Ivermektin
Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová ve svém příspěvku potvrdila, že v Česku v současnosti dominuje britská mutace viru. „Z klinického hlediska to pro nás při léčení pacientů však neznamená významnou změnu,“ vysvětlila.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka zase připomněl, že většinu nakažených poprvé odhalí právě praktičtí lékaři. „Netýká se to pouze lidí, kteří jsou vytrasováni hygienou a udělá se jim test,“ doplnil.
Na konferenci se také řešily dostupné léky na covid-19. Balík uvedl, že nejlepším lékem je samotný imunitní systém pacienta. Vyjádřil se také k Ivermektinu, o kterém se v posledních týdnech hodně diskutovalo.
Koronavirus si ještě nevšiml, že s ním bojujeme, říká neurochirurg Beneš |
„Lékaři by neměli podléhat mediální tlakům. Ivermektin propaguje nedůvěryhodná skupina vědců. Mnohem účinnější je běžný acylpyrin, který při preventivním podávání u pacientů snižuje až o 50 procent šanci přechodu onemocnění do těžší formy,“ řekl.
S Balíkem souhlasila také Roháčová. „Lék, který bychom podali a covid by se zastavil nemáme a obávám se, že ještě dlouho mít nebudeme. Všechny léky jsou experimentální. K Ivermektinu mám výhrady, my ho nepoužíváme. Léky navíc musíme podávat na začátku onemocnění, kdy ještě mohou nějak zabrat. V pozdější fázi už moc nepomáhají.“
Ministr Blatný na konferenci také připomněl, že Česko nasmlouvalo dodávky vakcín tak, aby se do konce srpna či začátku září proočkovalo osm milionů lidí. Do konce června by očkování mělo mít šest milionů osob. Blatný tak reagoval na kritiku, že si ČR objednala méně vakcín, než mohla. Podle něj jsou dohodnuté dodávky očkovacích látek dostatečné.
Zima poprvé po covidu vystoupil na veřejnosti
Jedním z dominantních témat konference je očkování proti covid-19. „Podle mého názoru je masivní očkování společně s důsledným trasováním, intenzivním testováním a dodržováním potřebných hygienických pravidel cestou, jak kritickou situaci v blízké době zvládnout,“ uvedl na úvod konference rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se poprvé po lednové nákaze covidem-19, kdy byl ve vážném stavu hospitalizován v nemocnici, objevil na veřejnosti.
Debata Univerzity Karlovy se skládala z pěti panelů, první z nich se týkal vzdělávání.
„Všichni sledujeme, že pandemie zvýraznila řadu problémů českého školství. Na druhou stranu nás ale potěšila v řadě věcí, kde jsme považovali situaci za neřešenou. Co jsme považovali za běžné, odhalilo velký potenciál našeho školství,“ uvedla Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti.
Pandemie ukázala, že učiva je moc, míní Plaga. Chce rozvíjet kritické myšlení |
Že jednou přijde velká pandemie, se dalo podle odborníků čekat již roky. Až skončí ta aktuální, je třeba neusnout na vavřínech. Příčinou je globalizace, ale i třeba kácení pralesů, podotkli experti.
