Vojenský převrat v Barmě, respektive v Myanmaru, nevzbuzuje pochyby jen o politickém směřování této země. Hrozí, že utne i období ekonomické liberalizace, která barmskému obyvatelstvu přinesla naději na změnu životních podmínek k lepšímu. Nervozitu pociťují i sami investoři. Státy Západu hrozí proti nově nastolenému režimu i ekonomickými sankcemi, a toho by mohla právě Čína využít. Uvedl to portál Deutsche Welle.
Barmu převzala armáda. Zadržela Su Ťij, vyhlásila výjimečný stav |
Asijský stát Barma neprožívá v poslední dnech radostné chvíle. Zemi převzala do rukou tamější armáda. Zadržela prezidenta Win Myina, šéfku vlády Su Ťij a v zemi vyhlásila výjimečný stav, který by měl trvat celý jeden rok. Armáda své jednání zdůvodnila údajnou neschopností vlády řešit rozsáhlé podvody při posledních volbách z listopadu loňského roku. Ty tehdy ovládla právě strana Su Ťij, která je nositelkou Nobelovy ceny za mír.
Pro zdejší ekonomiku to může zvlášť po ničivých dopadech pandemie nemoci covid-19 znamenat obrovský problém. Prezident Spojených států Joe Biden již ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí sankce vůči organizátorům převratu a jejich obchodním zájmům. Dodal, že USA budou uplatňovat vůči Barmě také přísné exportní kontroly a jsou případně připraveny zavést i další opatření.
Pozadu však nezůstávají ani orgány Evropské unie. O situaci v zemi se před pár dny usnesl Evropský parlament, který tamní situaci jednoznačně odsoudil. Vyzývá k uvalení celosvětového komplexního zbrojního embarga na Barmu a k dalším cíleným sankcím sankce proti vojenským podnikům a armádním aktivům, které jsou odpovědné za vojenský převrat.
Jeden z nejchudších států v celé Asii
V Barmě v současné době žije necelých 54 milionu obyvatel. Ti pracují hlavně v oblasti zemědělství. Převažuje zde pěstování rýže, kukuřice či cukrové třtiny. Z průmyslu dominuje zejména textilní odvětví. Ještě v roce 2009 byla tato země společně se Severní Koreou označena za nejméně svobodnou ekonomiku v celé Asii.
V roce 2011 však započalo období mnoha liberalizačních ekonomických i politických reforem. Následovalo zrušení mezinárodních sankcí a do země začaly ve velkém proudit zahraniční investice. První demokratické volby se zde konaly v roce 2015 a vedly k velkému hospodářskému oživení. Výkonnost ekonomiky rostla v nadcházejících letech průměrně o více než sedm procent ročně.
Tomu pomohly i peníze zahraničních investorů, kteří tušili nevyužitý potenciál tohoto státu. Své prostředky vložili do energetických, výrobních, dopravních i jiných odvětví. Od roku 2016 však začal zájem investorů postupně uvadat, mohlo za to zejména pomalé tempo prováděných reforem. Koronavirová pandemie pak tento pokles ještě prohloubila a aktuálně tak země čelí dalšímu velkému problému.
Používáním názvu Myanmar schvalujete vojenský převrat, říkají v Barmě |
„Zvýšená nejistota utlumí ekonomický růst i další investice. Barma může kvůli převratu ztratit až tři miliardy euro ze zahraničních zdrojů. Ačkoliv měl hrubý domácí produkt této země růst v letošním roce o více než čtyři procenta, realita bude jiná. Očekávám maximálně dvouprocentní růst,“ uvedla pro deník Deutsche Welle ekonomka Sian Fenner.
„Pokud se Spojené státy rozhodnou Barmu ze vzájemného obchodu zcela odříznout, omezilo by to naprostou většinu zahraničních investic. Ztížilo by to obchod se státy, které se nachází mimo Asii,“ domnívá se ekonom Gareth Leather ze společnosti Capital Economics.
V ohrožení jsou tak investice mnoha amerických společností, které v Barmě v minulých letech investovaly. Řadí se mezi ně i třeba společnosti KFC, Coca-Cola či Chevron.
Problémy však může Barmě způsobit i reakce Evropské unie, která je pro ni dlouhodobě jedním z největších obchodních partnerů. Znamenalo by to velkou ránu zejména pro textilní průmysl. Jeho vývoz se na území Evropské unie zvýšil za posledních osm let více než dvanáctinásobně a aktuálně se na jejím HDP podílí téměř ze tří procent.
Příležitost pro Čínu
Ačkoliv Čína před několika dny vyzvala v k zajištění stability, byla to v minulých letech právě ona, která tamní vojenskou diktaturu příliš neodsuzovala. Podle analytiků mohou jakákoliv protiopatření ze strany Evropské unie i Spojených států poskytnout Pekingu příležitost k posílení vlivu.
„Čína ví, že otevírání země Západu dost možná skončilo. Jediná možná barmská cesta vpřed tak nyní bude skrze větší spolupráci s Čínou,“ dodal pro DW ekonom Gareth Leather.
Čína společně se Singapurem patří v Barmě k těm největším zahraničním investorům vůbec. Na přímých zahraničních investicích se v zemi podílí více než dvaceti procenty, a to zejména v oblasti energetiky. Nyní by se její podíl tak mohl ještě zvýšit.
