Ve volbách podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat. Su Ťij je v domácím vězení v hlavním městě Neipyijtu, napsala japonská tisková agentura Kjódó.
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Telefonní spojení s hlavním městem Neipyijto i s Rangúnem bylo přerušeno, přestala vysílat státní televize a prudce se zhoršilo internetové spojení, napsala agentura Reuters.
Nadále vysílá vojenská televizní stanice Myawaddy TV, která informovala o převzetí moci armádou. Moderátor odcitoval část armádou sepsané ústavy, která armádě umožňuje převzít kontrolu v době „nouzové situace v zemi“, uvedla agentura AP. Důvodem převzetí moci byla podle prohlášení „neschopnost vlády řešit stížnosti armády na volební podvody během listopadových voleb a neochota volby odložit kvůli koronavirové krizi.“
Lidé zaplavili tržiště v Rangúnu, aby se zásobili jídlem a dalšími základními potřebami, zatímco jiní vytvořili dlouhé fronty před bankomaty, aby si vybrali hotovost. Někteří začali sundávat červené vlajky NLD, kterými měli ozdobené domy a podniky.
Barmské banky se dohodly, že dnes dočasně zruší veškeré finanční služby kvůli špatnému internetovému spojení, uvedl v prohlášení Svaz barmských bankéřů. Banky si k tomuto kroku vyžádají svolení centrální banky a budou informovat, kdy hodlají služby znovu rozběhnout, uvádí se dále v prohlášení.
Internetový zpravodajský server Irrawady News informoval, že armáda v časných ranních hodinách zadržela také celou řadu známých barmských osobností, mezi nimiž je filmař Min Tchin Ko Ko Ťi, spisovatel Maun Tha Čjou a několik vůdců studentských prodemokratických protestů z roku 1988.
Za posledních sedmdesát let se jedná o už třetí vojenský převrat v zemi. Předchozí dva se uskutečnily v letech 1962 a 1988.
K volbám nemohly etnické menšiny
V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Čína staví zeď na hranicích s Barmou. Chce bránit v emigraci, tvrdí experti |
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel.
Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
USA vyzvaly k propuštění premiérky
„Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vládu Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Barmy,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že prezident Joe Biden je o situaci informován.
„Spojené státy odsuzují jakýkoli pokus změnit výsledek nedávných voleb či znemožnit přechod Myanmaru k demokracii, a podniknou kroky proti těm, kteří jsou za tyto činy zodpovědní,“ pokračuje prohlášení Bílého domu. Myanmar je novější označení pro Barmu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová převrat odsoudila a vyzvala k okamžitému propuštění všech, kdo se v důsledku posledních událostí ocitli v zajetí, informovala agentura Reuters. Propuštění šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších civilních představitelů požaduje také britský premiér Boris Johnson. K respektování volebních výsledků v Barmě vyzvali i předseda Evropské rady Charles Michel či francouzská vláda.
Česko se přidalo k zemím, které kritizují převrat. „Vždy jsme podporovali přechod k demokracii v zemi a úsilí o prosazování trvalého míru, svobody, lidských práv a prosperity pro všechny obyvatele Myanmaru,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí.
Česko odsuzuje vojenský převrat v Myanmaru. Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země a vyzýváme k jejich okamžitému propuštění, stejně jako k respektu výsledků parlamentních voleb z listopadu 2020.
Také australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala k propuštění šéfky barmské vlády Su Ťij a dalších barmských politiků a podpořila výsledky listopadových parlamentních voleb v Barmě.
Barmská vůdkyně nabádá lidi k protestu
Zadržená Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana Národní liga pro demokracii (NLD), že by lidé neměli vojenský převrat přijmout a měli by proti němu protestovat. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousední Bangladéši.
NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na Facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před převratem. Spekulace o chystajícím se puči v Barmě kolovaly již několik týdnů, ale armáda je popírala.
„Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury,“ uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno Su Ťij, ale nikoli její podpis. „Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou.“
Prohlášení vydal předseda strany Win Chtein, který v rukou psané poznámce pod ním uvádí, že je autentické a odráží přání Su Ťij. „Na vlastní život přísahám, že tato prosba adresovaná lidu je skutečným prohlášením Do Aun Schan Su Ťij,“ napsal Win Chtein, s nímž se agentuře Reuters nepodařilo spojit.
