Psát o roce 2020 z pohledu divadelního návštěvníka jako o roce neúspěšném by bylo chybou. Právě takový rok, který ve své jarní i podzimní fázi vystavil soubory tak těžké zkoušce, nejlépe ukázal, jak si kde divadelníci stojí.
Ponechme teď stranou soukromé scény, které stojí a padají s příchodem platícího diváka. Pokud se jejich majitelé rozhodli vše neprodyšně uzavřít a nevyvíjet žádnou aktivitu, je to jen jejich rozhodnutí a plné právo. Přesto i zde se našla divadla, která se na síti pokoušela svým divákům nabídnout zdarma nějakou alternativu a trochu rozčeřit stojaté vody lockdownu.
Podívejme se však na scény, jejichž zřizovateli jsou například města či kraje a které bez platícího diváka nějaký čas dokáží přežít. Smysl podpory tady tkví v zajištění kulturního obohacení občanů. Právě taková divadla by tak měla mít skoro až povinnost vyvíjet nějakou smysluplnou aktivitu, která rozšíří obzory, potěší či třeba jen pomůže odreagovat se v těžkých časech všem těm, kdo o takovou službu stojí a vyhledávají ji.
Fotoreportáže ze zavřených divadelCo dělají scény v době covidové? |
Divadla chtivý obyvatel každého města, kde taková scéna sídlí, jí tak může sám za sebe vystavit vysvědčení: nakolik se to danému divadelnímu domu povedlo? Nabídl produkci odpovídající obývanému zázemí a možnostem? Podobné otázky si ostatně mohou klást i radní a zastupitelé při schvalování budoucích rozpočtů.
Nutno uznat, že většina takových domů v nejtěžší zkoušce obstála. Scény se předhánějí v činnosti na síti, vyznat se ve změti streamů, podcastů a krátkých videí je stále náročnější. Kreativnější divadelníci pak vyrazili do ulic, svým divákům doslova naproti. Především díky nim vznikly nové formáty a platformy, kde divák svou oblíbenou tvorbu najde.
Kasina měla přednost
A byly to taktéž divadelní scény po celé republice, které během letního nadechnutí úzkostlivě dodržovaly veškerá protipandemická opatření. Roušky, dezinfekce, odstupy, vynechané přední řady, speciální vstupní koridory, boční vchody. Jestli tohle všechno šíření viru skutečně brání, v hledištích a foyeru se mu v září a říjnu příliš dařit nemohlo. O to více pak mrzelo, když při uvolnění ze začátku prosince, kdy se načas znovu otevřely nejen hospody, ale třeba i sportoviště či kasina, na divadla vůbec nedošlo.
Doufejme, že nový rok bude vůči divadelní produkci přívětivější a že všechny novinky nazkoušené během podzimní uzávěry spatří oko živého diváka. Většina scén upíná své síly ostatně až na léto: zvyšuje se počet ohlašovaných letních scén, mnohá kamenná divadla vůbec nezavřou. Termín divadelní prázdniny minimálně letos patrně zcela vymizí.
Letní výhledy tak spolu s online materiálem dodávají na optimismu: živá kultura si snad cestu vždycky najde.
