„Šetření případu masivního úhynu ryb v řece Bečvě nadále pokračuje, je ve stadiu prověřování a zabývají se jím stále kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality ve Vsetíně. Považujeme za důležité sdělit, že prověřování a případné vyšetřování takto náročných případů probíhá standardně několik měsíců nikoliv dnů či týdnů,“ zdůraznila policejní mluvčí Lenka Javorková.
K otravě Bečvy došlo 20. září, kdy do ní dosud neznámý pachatel vypustil kyanid. Havárie postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, rybáři odvezli do kafilerie přes 40 tun ryb.
Policie již koncem září oznámila, že zná vyústění kanálu, odkud se do Bečvy dostal zmíněný jed. Podle ní to bylo z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Viník ale dosud není známý.
Policisté oznámili, že pro vyšetřování je stěžejní znalecký posudek, pro jehož vypracování vypršel termín v neděli.
„Avizovali jsme, že znalec má právo požádat o prodloužení lhůty k vyhotovení znaleckého posudku z objektivních důvodů. Tak se v minulých dnech stalo a z toho vyplývá, že znalecké zkoumání dále probíhá,“ poznamenala Javorková.
„V tuto chvíli nelze odhadovat, kolik času bude vyžadovat znalec na zpracování výše uvedených materiálů. Zákon lhůtu na zpracování znaleckého posudku nestanoví, znalec ji obvykle stanoví sám podle rozsahu zpracovávaných údajů,“ doplnila.
„Z posunu termínu znaleckého posudku jsem zklamaný, od začátku jsem věřil v rychlejší postup, ale vyšetřování je nepochybně složitější, než jsem původně očekával,“ uvedl v reakci ministr životního prostřední Richard Brabec (ANO).
Případ vzbudil velký zájem veřejnosti a s postupujícím časem se objevují dohady, proč ani po třech měsících není jasné, kdo do řeky kyanid vypustil.
Někteří místní rybáři i opoziční poslanci poukazovali na to, že mohl pocházet z valašskomeziříčské společnosti Deza patřící do holdingu Agrofert, který je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše.
Odkazují přitom na studie biochemika Marka Petřivalského z olomoucké Univerzity Palackého. Ten analýzami informací z veřejně dostupných zdrojů došel k závěrům, že chemička neřeší kyanidy ve stopovém množství, ale že provozem odpadních vod Dezy projdou ročně řádově tuny kyanidů, tedy „množství schopné otrávit několik velkých řek“.
Deza hned po havárii popřela, že by znečištění šlo od ní, a Petřivalského argumenty poté označila za „teoretické a často účelové“. Jako možného původce Dezu brzy vyloučila i Česká inspekce životního prostředí.
Později vyšlo najevo, že několik hodin před zářijovou masivní otravou ryb se v Deze stala havárie, upozornil na to koncem listopadu internetový Deník Referendum. Chemička do té doby případ tajila, mluvčí Agrofertu v reakci na článek uvedl, že 20. září se v Deze stala „provozní událost“, která však neměla charakter havárie. Podle něj ze své podstaty nemohla být příčinou otravy ryb v Bečvě.
Současné vyšetřování je podle policie závislé na výsledku znaleckého zkoumání.
„Jakkoli chápeme zájem veřejnosti o informace v této věci, je nezbytné znovu připomenout, že trestní řízení je ve fázi přípravného řízení neveřejné a není možné průběžně komentovat podrobnosti z probíhajícího šetření. Případ dozoruje Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně, s jehož dozorujícím státním zástupcem jsme v úzkém kontaktu a veškeré postupy s ním konzultujeme,“ uvedla policejní mluvčí Javorková.
Zdůraznila, že policie na případ neuvalila jakékoliv informační embargo a ani nemůže bránit žádným subjektům státní správy poskytovat informace k události v mezích své působnosti.
„Pokud byl někdo v souvislosti s šetřením havárie zavázán mlčenlivostí podle trestního řádu, pak se mlčenlivost vztahuje výhradně k informacím, které se osoba či subjekt dozvěděl od policie, nikoliv naopak. Informace o činnosti, výsledcích či kontrolních mechanismech orgánu státní správy poskytuje tento orgán s ohledem na svou vlastní působnost a podle právních norem jeho činnost upravujících a policie do tohoto procesu nezasahuje,“ uvedla Javorková.
„Policejní opakování mantry o informačním embargu mi přijde nadbytečné, mlčenlivost ve vztahu k některým informacím má nejenom inspekce, ale i další subjekty, například vodoprávní úřad Valašské Meziříčí, což už potvrdil i starosta města. Co bylo možné, inspekce i ministerstvo životního prostředí zveřejnily, na našich webech máme také odpovědi na nejčastější otázky,“ poznamenal ministr Brabec.
Za poslední tři měsíce zažila řeka Bečva pod Valašským Meziříčím nejméně tři další znečištění. V říjnu se ve vodě objevilo nadlimitní množství niklu, v listopadu rozbory ukázaly zvýšené množství dusitanového dusíku a začátkem prosince unikla do řeky gelovitá látka, kdy ale výsledky rozborů vzorků splňovaly limity k vypouštění odpadních vod.
V těchto případech však k úhynům ryb v Bečvě nedošlo. Tato znečištění má na svědomí kanalizace, která k Bečvě vede z rožnovského areálu bývalé Tesly.
Prodlužování vyšetřování je pro rybáře zklamáním
Prodlužování vyšetřování zářijové otravy řeky Bečvy pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku je pro jednatele severomoravského územního svazu rybářů Rostislava Trybučka zklamáním.
„Já jsem byl velkým optimistou, že toho 20. prosince nám po třech měsících sdělí, kdo to udělal. Věřil jsem tomu. Nechápu, co se ještě zkoumá dál. Jsem hrozně moc zklamaný. Jestli je to ale k dobru věci, že se opravdu ještě něco potřebuje doladit, tak by to bylo super,“ řekl Trybuček.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v listopadu uvedl, že se jeho resort a ministerstvo zemědělství dohodlo s rybáři na tom, že jako pomoc k opětovnému zarybnění řeky dostanou 7,5 milionu korun.
„Všichni se ke mně chovají slušně, ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, nemůžu říct ani popel. Peníze, příslib refundace, zarybnění, všechny rozbory na úkor životního prostředí, to všechno beru. Ale nechci věřit, že na pěti kilometrech řeky, kde k tomu muselo dojít, nevyřešíme takovou otravu,“ uvedl Trybuček.
Po zářijové otravě do Bečvy ve Valašském Meziříčí několikrát unikly i další látky, konkrétně nikl, dusitanový dusík a fosfor. Do konce roku vydali rybáři zákaz rybolovu od soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy až po soutok Bečvy s Moravou. „Od Nového roku to bude až do odvolání revír chyť a pusť,“ řekl Trybuček.
Lidé si podle něj nebudou moci od vody odnést rybu především kvůli úniku niklu, který není podle ČIŽP pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny.
„Každý rozumný rybář pochopí, že kdyby dlouhodobě konzumoval ryby, ve kterých to bude, může to mít zdravotní následky. Až budeme mít černé na bílém, že je to ve zdraví nezávadných koncentracích, tak se revír znovu odhájí. Myslím si, že je naše povinnost to teď udělat. Nehledě na to, že nevím, proč by nemohla existovat řeka, kde se ryby jen chytají a pouštějí,“ doplnil jednatel rybářů.
22. října 2020 |
