Z kosmodromu Pleseck, který patří ruskému ministerstvu obrany, se v pondělí krátce před sedmou hodinou ranní vydala ke svému testovacími letu raketa Angara-A5. V budoucnu má sloužit k vynášení středně těžkých nákladů s hmotností kolem 20 tun.
Bylo to teprve podruhé, co se uskutečnil zkušební let tohoto nosiče, který bude muset absolvovat ještě další úspěšné starty, než bude testovací fáze ukončena. Předchozí a vůbec první let této rakety se uskutečnil také v prosinci, ale to se psal rok 2014. Tento byl původně plánován na rok 2016, ale kvůli výrobním problémům se start postupně posouval až na tento týden.
Raketa AngaraZáklad tvoří univerzální raketový modul o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun. Nosič bude mít sérii variant podle počtu modulů: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun.  Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7 |
Do vesmíru se tak dostala verze rakety Angara s označením A5, což je třístupňový nosič, který jako základ využívá centrální stupeň označovaný jako URM-1 o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun.
K němu jsou v této variantě připojeny čtyři pomocné moduly URM-2. Právě podle počtu těchto modulů se odvíjí i nosnost rakety a její označení: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun a s šesti pomocnými URM-2. Angary mají nahradit starší rakety Proton.
„Rakety Angara nepoužívají agresivní a toxické pohonné látky, což významně zvyšuje bezpečnost životního prostředí jak v oblastech sousedících s odpalovacím komplexem, tak v oblastech dopadu,“ uvedl v prohlášení Roskosmos. I tím se liší od Protonů, které spalují toxický hydrazin.
Nynější test spočíval ve vynesení horního stupně Briz-M, což se také v čase 12:28 po startu stalo, když se oddělil od zbytku rakety. A během následujícího zhruba půl dne se pohyboval na oběžné dráze a prováděl plánované úkoly jako změnu oběžné dráhy, simulované umístění družice na oběžnou dráhu a navedení zpátky do atmosféry. Modul Briz-M měl na palubě maketu družice.
Разгонный блок "Бриз-М" в составе ракеты-носителя "Ангара-А5" вывел неотделяемый габаритно-массовый макет полезной нагрузки на расчетную орбиту. Миссия успешно завершена. https://t.co/urNH7j2VCF
Po tomto úspěšném startu se plánují další testovací kroky ubírat mnohem rychleji. Další start se tak odhaduje na léto 2021 s další testovací raketou Angara-A5.
Desetiletí vývoje
Projekt Angara, který má za sebou více 25 let vývoje, měl původně stát zhruba 100 miliard rublů (60 miliard korun), přičemž některé zdroje udávají téměř dvojnásobek.
„Rozhodnutí o vytvoření zcela nové rakety padlo v roce 1992. Bylo to po rozpadu Sovětského svazu, kdy se hlavní kosmodrom Bajkonur ocitl v Kazachstánu. Ruští inženýři dostali za úkol zkonstruovat raketu pro kosmodromy Pleseck na severu Ruska a nově budovaný Vostočnyj na východě země,“ psal před lety o plánech na novou raketu Karel Pacner.
První typ měl mít letovou premiéru v roce 2005. Od té doby byl několikrát přesunut: na rok 2011, na rok 2012, na rok 2013. První test lehčí verze rakety Angara 1.2PP ovšem proběhl až v červenci 2014. Let trval 21 minut, kdy nákladní modul s maketou družice a druhým stupněm rakety překonal vzdálenost 5 700 kilometrů a dopadl na vzdálený polygon Kura na Kamčatce. Tato lehčí verze uveze až 3,8tunový náklad.
9. července 2014 |
V prosinci téhož roku se pak poprvé do kosmu dostala těžší verze A5.
Z hlediska Moskvy představuje Angara strategicky významný projekt, protože příprava a výroba raket se bude provádět výhradně na území Ruské federace ve spolupráci ruských podniků sídlících v Rusku. Vypouštěny budou rovněž pouze z ruského území, z Plesecka a nově vybudovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na východě země.
Podle původních plánů Státního vědecko-výrobního kosmického střediska M. V. Chruničeva, které za vývojem rakety stojí, měla Angara vynést první kosmonauty do vesmíru v roce 2017 z kosmodromu Vostočnyj, kde se nyní staví celý odpalovací komplex pro tyto nosiče.
