Rusko poslední prosincové pondělí provedlo další test nové těžké rakety Angara-A5. Byl to třetí zkušební let nosiče schopného dopravit do vesmíru víc než dvacet tun nákladu, který byl podle agentury Interfax několikrát odložen. První test se uskutečnil v prosinci 2014, a přestože byl úspěšný, plnému nasazení nové rakety do provozu zabránila řada problémů. Druhý zkušební start byl předloni v prosinci.
Nyní 27. prosince 2021 těžkotonážní raketa odstartovala bez problémů i s falešným nákladem, který měl simulovat hmotnost satelitu. Technické potíže se ale objevily už po několika minutách.
Start rakety Angara-5 z kosmodromu Pleseck v pondělí 14. 12. 2020.
Raketa AngaraZáklad tvoří univerzální raketový modul o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun. Nosič bude mít sérii variant podle počtu modulů: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun.  Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7 |
První dva stupně vynesly raketu na nízkou oběžnou dráhu Země. Třetí stupeň nejdřív provedl úspěšný první zážeh, ale když měl booster Persei začít pracovat podruhé, aby se dostal i s nákladem na správnou oběžnou dráhu, objevila se technická závada a systém přestal fungovat.
Náklad i raketa zůstaly uvázlé na nízké oběžné dráze Země. Odborníci již dříve vypočítali, že dvacetitunová konstrukce začne padat z oblohy nejspíš ve středu 5. ledna a to se také potvrdilo.
Podle aktuálních informací měl neovladatelný stroj vstoupit do atmosféry v 22:08 našeho času.
Většina struktury by měla shořet v zemské atmosféře.
18 SPCS potvrdilo neřízený zánik horního stupně Persej s demonstrátorem nákladu v horních vrstvách atmosfér ve 22:08 SEČ. K zániku došlo v oblasti nad Tichým oceánem. https://t.co/LUl629pct5
Server Space.com zveřejnil vyjádření Jonathan McDowell, který působí v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, který analyzuje veřejně dostupné údaje o družicích. Podle něj většina těla rakety téměř jistě shořela v zemské atmosféře.
„Jakékoli škody způsobené přeživšími troskami budou nepatrné (možná promáčknou střechu nějakého chudáka, ale nevyhladí lidstvo),“ napsal McDowell již dříve prostřednictvím Twitteru.
@Jim_Earls Hardly. Any damage from surviving debris will be minor (it might dent some poor person's roof, but it won't wipe out humanity)
Podle něj budou případné trosky rozesety někde mezi třemi až několika sty kilometry v dráze stroje.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o vstupu do atmosféry.
