Rusové stále nedokážou dostat do vesmíru svou novou raketu Angara

První zkušební start nové generace ruských raket Angara se odkládá na neurčito. Před plánovaným startem se vyskytly další, zatím blíže nespecifikované problémy. Angary mají být základem nové rodiny ruských kosmických a bojových nosičů.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7 | foto: archive.4plebs.org

Raketu vyvezli na rampu ve středu 25. června, letět měla v pátek. Kvůli výpadku elektronického řízení odložili vypuštění na sobotu. Když se ukázalo, že porucha je závažnější, bylo oznámeno, že se zkouška odkládá na neurčito.

To není nic neobvyklého, odklady jsou v raketové technice běžné. Nicméně dlouhodobé odkládání prvního zkušebního letu Angary může být ukázkou dlouhodobých potíží ruských raketových kanceláří a továren, které vyplývají z velkého podceňování tohoto odvětví po rozpadu sovětského impéria.

Tento typ dvoustupňové Angary, který má maximální nosnost 1,5 tuny nákladu na nízkou dráhu, neměl vyvézt do vesmíru žádnou družici. Maketu nákladu měl dopravit během 22 minut po balistické dráze na Kamčatku do vzdálenosti 5 700 kilometrů. Oficiální zpráva výrobce uvádí, že let proběhne pouze nad ruským územím a nemá se dotknout ekonomických zón cizích států.

Strategický požadavek: nic cizího!

Rusko stále používá raketové nosiče, které se zrodily v padesátých a šedesátých letech minulého století, byť jsou trochu zmodernizované. Angara je zcela novou raketou, kterou si objednalo ministerstvo obrany a Federální kosmická agentura (Roskosmos). Je to základní raketový projekt od vzniku Ruské federace.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Rozhodnutí o vytvoření zcela nové rakety padlo v roce 1992. Bylo to po rozpadu Sovětského svazu, kdy se hlavní kosmodrom Bajkonur ocitl v Kazachstánu. Ruští inženýři dostali za úkol zkonstruovat raketu pro kosmodromy Pleseck na severu Ruska a nově budovaný Vostočnyj na východě země. Původně se počítalo pouze s náhradou rakety Proton, která dopravuje na oběžnou dráhu užitečné náklady až o 19 tunách. Později generálové a hlavní konstruktéři uvažovali o nosiči pro 26 tun. Nakonec bylo rozhodnuto, že nová raketa by měla mít kapacitu ještě vyšší. Mezi další strategické požadavky patřilo, aby se skládala pouze ze součástek vyrobených ústavy a továrnami na území Ruské federace. (Některé dosavadní rakety se opírají o systémy a součástky ze zemí bývalého Sovětského svazu, jako jsou Ukrajina a Pobaltí.)

Raketová stavebnice pro různé náklady

Do konkurzu se přihlásily Raketová konstrukční kancelář Energija S. P. Koroljova, kolébka sovětské raketové techniky, a Státní vědecko-výrobní kosmické středisko M. V. Chruničeva. V srpnu 1994 bylo rozhodnuto, že výhodnější je projekt Chruničevovy firmy na raketovou skládanku Angara.

Základ této stavebnice tvoří univerzální raketový modul o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun. Nosič bude mít sérii variant podle počtu modulů: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun.

Zpoždění – nic překvapivého

Práce mělo usnadnit použití už osvědčených komponentů. Pro první stupeň se počítalo s motorem RD-171 z rakety Zenit, pro druhý stupeň RD-0120 z centrálního bloku superrakety Energija. Dvoustupňová varianta vážící při startu 640 tun by měla z Plesecka vynášet na nízkou dráhu 24,5 tuny.

Přesto se vývoj Angary opozdil. První typ měl mít podle rozhodnutí vlády letovou premiéru v roce 2005. Od té doby byl několikrát přesunut: na rok 2011, na rok 2012, na rok 2013. A potom na letošní květen. Ani tento termín se nepodařilo dodržet, raketa měla letět koncem června. Příští rok má zkušebně odstartovat ze základny Vostočnyj. Ovšem taková zdržení jsou u velkých raketových projektů v celém světě běžná, inženýři musí překonávat řadu technických obtíží, s nimiž se dosud nesetkali.

Podle plánů Chruničevovy firmy by měla Angara vynést první kosmonauty do vesmíru v roce 2017 z kosmodromu Vostočnyj.

I na Bajkonuru, který mají Rusové pronajatý od Kazachstánu do roku 2050, se měla Angara objevit. Původně tam pro ni chtěli postavit startovací základnu Bajterek, ale Rusko loni na jaře od projektu ustoupilo – přestalo mít zájem. Místo toho se uvažuje o vypouštění Angary z Jihokorejské republiky.

Potřebujeme raketu o nosnosti 70–75 tun

Projekt Angara přišel do loňska na víc než sto miliard rublů. To je poměrně vysoká cena. Její předražení se neodvážil nikdo kritizovat, dokud loni v říjnu nepřišel do Ruské kosmické agentury nový generální ředitel. Do tohoto křesla usedl sedmapadesátiletý Oleg Ostapenko, bývalý náměstek ministra obrany a velitel Kosmických vojsk. Podle moskevského listu Izvěstija označil Ostapenko na poradě 24. října Angaru za slepou uličku. Bude proto třeba přepracovat představu státní politiky Ruska do roku 2030.

V rozhovoru s reportérem listu řekl, že odborníci firem Energija a Progress nyní analyzují, nakolik by byla představa vysoce kapacitní Angary efektivní. Avšak bez ohledu na výsledek zkoumání ji zavrhl. Podle jeho názoru musí Rusko postavit raketu, která bude mít nosnost 70–75 tun nákladu na nízkou dráhu. „Proto musíme nezbytně vytvořit novou raketu.“

Angara jako praktická učebnice

Naproti tomu odborníci, které novinář Izvěstijí oslovil, cenu Angary obhajovali. Upozornili na to, že jakmile začne její sériová výroba, cena klesne – jak to známe u ostatních raket.

Člen Ruské kosmické akademie Andrej Jonin se domnívá, že je třeba Angaru odzkoušet na Plesecku, stavět pro ni rampu a montážní halu na kosmodromu Vostočnyj považuje za zbytečné. Zrušit tento projekt nelze, protože by to demoralizovalo všechny zúčastněné pracovníky. Angara by se měla považovat za projekt, na kterém se vyučí nová generace odborníků.

Pravdu má jak Ostapenko, tak jeho odpůrci. Bez těžkotonážní rakety se Rusko při svých výbojích na Měsíci a Marsu neobejde. Na druhé straně lidé, kteří stavěli rakety za sovětské éry, jsou už dávno pryč a s nimi mnoho praktických zkušeností. Proto by se měla brát Angara jako učebnice pro novou generaci techniků, která v budoucnosti dostane rozsáhlejší projekty.

Nejčtenější

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

Parní lokomotivy s budkou na přídi nepůsobily uklidňujícím dojmem

Parní lokomotivy se stavěly i s kabinou vpředu. Výhodou byl výtečný výhled strojvedoucího, to se s klasikou vůbec nedalo srovnat. Druhá zásadní výhoda přicházela ke slovu při jízdě v dlouhých...

Apple uvedl „tekuté sklo“, zcela mění design systému pro všechna zařízení

Technologický gigant Apple se rozhodl zcela přepracovat vizáž operačního systému pro všechna svá zařízení. Je to největší změna designu od roku 2013, kdy byl představen systém iOS 7. Soustředí se na...

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

Slavná letadlová loď Enterprise jde do šrotu. Bude to náročná operace

Osud nejstarší americké letadlové lodě s jaderným pohonem je definitivně zpečetěn. Námořnictvo podepsalo kontrakt na její demontáž. Část recyklované ocele skončí v novém plavidle stejného jména.

Plyn už nebude zbraní. Před 100 lety svět zakázal chemické a biologické útoky

Dne 17. června 1925 podepsalo v Ženevě 38 států zásadní dokument – protokol o zákazu použití dusivých plynů a bakteriologických metod vedení války. Šlo o první vážný mezinárodní krok ke kontrole...

17. června 2025

Ruš, nebo budeš zrušen. Na Ukrajině probíhá revoluce elektronického boje

Od našich zpravodajů na Ukrajině Je to neviditelná součást války, ale možná nejdůležitější. S masivním nasazením dronů na Ukrajině se pojí i revoluce v elektronickém boji, obě strany se neustále snaží překonat protivníkovy rušičky a...

17. června 2025

Příběh mého modelu: Dokončit model „Turbíka“ trvalo čtvrt století

Soutěž

Než něco vyhodíte, dobře si to rozmyslete. To platí i v modelařině. Tento příběh odloženého a znovu nalezeného modelu nám poslal Lukáš Ondák. Po 26 letech se vrátil ke stavbě modelu stroje Let L-410...

17. června 2025

Kdy sopka vybuchne znovu? Červnová erupce Etny ukázala, že stromy napovědí

Premium

Pozoruhodný objev: krátce před erupcí vulkánu bývá listí na okolních stromech zelenější než obvykle. Vegetace v okolí sopek se proto bude hlídat z vesmíru. Sopky jsou fascinující. Nespoutané a...

16. června 2025

Před sto lety vznikl tábor Artěk, pionýrská legenda na Krymu

16. června 1925 se na Krymu otevřel první sovětský pionýrský tábor Artěk. Zdravotní zařízení pro děti nemocné tuberkulózou se postupně proměnilo v prestižní rekreační centrum mládeže, kam jezdily...

16. června 2025

Videochat dostává novou, ale drahou dimenzi. „Přenese“ vás do místnosti

Nepotřebujete žádné brýle s virtuální nebo rozšířenou realitou ani sluchátka, abyste měli pocit, že člověk s nímž komunikujete, opravdu sedí na druhém konci stolu. Zařízení HP Dimension s Google Beam...

16. června 2025

Firma shání legendární stíhačky Phantom. Chce je používat k vypouštění družic

Potřebujete dostat nějaký drobný náklad na nízkou oběžnou dráhu Země? Brzo se budete moci obrátit na americkou společnost Starfighters International. Chce nakoupit flotilu legendárních námořních...

16. června 2025

Když kus Slunce spadne na zem. Vševěd ví o kráterech po dopadu meteoritů

Premium

Bylo pozdní jaro, tak roku 66 500 000 př. n. l. plus minus milion let. Z ničeho nic se nad místy, kterým dnes říkáme Severní Amerika, objevila obří ohnivá koule. Dinosauři se nestačili ani ohlédnout,...

15. června 2025

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

15. června 2025  9:20

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

15. června 2025

Móda mezi šrapnely. Pro materiál na zákopový prsten někdy riskovali i život

Z hlediska vojenských dějin lze o prstenech říci, že se jedná o ozdobu historicky pevně spojenou s prostředím armády. Podle řecké mytologie byl prvním nositelem prstenu bájný Prométheus a...

14. června 2025

Příběh mého modelu: Svítily mu oči. MiG-21 byl pro pilota překvapením

Soutěž

Přinášíme vám první příběh z naší letní modelářské soutěže. Modelář Aleš Růženec se s námi podělil o okolnosti vzniku svého modelu letounu MiG-21. Brzy se můžete těšit na další příspěvky čtenářů do...

14. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.