Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rusové stále nedokážou dostat do vesmíru svou novou raketu Angara

První zkušební start nové generace ruských raket Angara se odkládá na neurčito. Před plánovaným startem se vyskytly další, zatím blíže nespecifikované problémy. Angary mají být základem nové rodiny ruských kosmických a bojových nosičů.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7 | foto: archive.4plebs.org

Raketu vyvezli na rampu ve středu 25. června, letět měla v pátek. Kvůli výpadku elektronického řízení odložili vypuštění na sobotu. Když se ukázalo, že porucha je závažnější, bylo oznámeno, že se zkouška odkládá na neurčito.

To není nic neobvyklého, odklady jsou v raketové technice běžné. Nicméně dlouhodobé odkládání prvního zkušebního letu Angary může být ukázkou dlouhodobých potíží ruských raketových kanceláří a továren, které vyplývají z velkého podceňování tohoto odvětví po rozpadu sovětského impéria.

Tento typ dvoustupňové Angary, který má maximální nosnost 1,5 tuny nákladu na nízkou dráhu, neměl vyvézt do vesmíru žádnou družici. Maketu nákladu měl dopravit během 22 minut po balistické dráze na Kamčatku do vzdálenosti 5 700 kilometrů. Oficiální zpráva výrobce uvádí, že let proběhne pouze nad ruským územím a nemá se dotknout ekonomických zón cizích států.

Strategický požadavek: nic cizího!

Rusko stále používá raketové nosiče, které se zrodily v padesátých a šedesátých letech minulého století, byť jsou trochu zmodernizované. Angara je zcela novou raketou, kterou si objednalo ministerstvo obrany a Federální kosmická agentura (Roskosmos). Je to základní raketový projekt od vzniku Ruské federace.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Rozhodnutí o vytvoření zcela nové rakety padlo v roce 1992. Bylo to po rozpadu Sovětského svazu, kdy se hlavní kosmodrom Bajkonur ocitl v Kazachstánu. Ruští inženýři dostali za úkol zkonstruovat raketu pro kosmodromy Pleseck na severu Ruska a nově budovaný Vostočnyj na východě země. Původně se počítalo pouze s náhradou rakety Proton, která dopravuje na oběžnou dráhu užitečné náklady až o 19 tunách. Později generálové a hlavní konstruktéři uvažovali o nosiči pro 26 tun. Nakonec bylo rozhodnuto, že nová raketa by měla mít kapacitu ještě vyšší. Mezi další strategické požadavky patřilo, aby se skládala pouze ze součástek vyrobených ústavy a továrnami na území Ruské federace. (Některé dosavadní rakety se opírají o systémy a součástky ze zemí bývalého Sovětského svazu, jako jsou Ukrajina a Pobaltí.)

Raketová stavebnice pro různé náklady

Do konkurzu se přihlásily Raketová konstrukční kancelář Energija S. P. Koroljova, kolébka sovětské raketové techniky, a Státní vědecko-výrobní kosmické středisko M. V. Chruničeva. V srpnu 1994 bylo rozhodnuto, že výhodnější je projekt Chruničevovy firmy na raketovou skládanku Angara.

Základ této stavebnice tvoří univerzální raketový modul o průměru 2,9 metru, výšce 25,1 metru a hmotnosti včetně klasického paliva 149 tun. Nosič bude mít sérii variant podle počtu modulů: od typu Angara 1.1, který vynese na nízkou oběžnou dráhu náklad vážící 1,5 tuny, až po Angaru A7 pro 35 tun.

Zpoždění – nic překvapivého

Práce mělo usnadnit použití už osvědčených komponentů. Pro první stupeň se počítalo s motorem RD-171 z rakety Zenit, pro druhý stupeň RD-0120 z centrálního bloku superrakety Energija. Dvoustupňová varianta vážící při startu 640 tun by měla z Plesecka vynášet na nízkou dráhu 24,5 tuny.

Přesto se vývoj Angary opozdil. První typ měl mít podle rozhodnutí vlády letovou premiéru v roce 2005. Od té doby byl několikrát přesunut: na rok 2011, na rok 2012, na rok 2013. A potom na letošní květen. Ani tento termín se nepodařilo dodržet, raketa měla letět koncem června. Příští rok má zkušebně odstartovat ze základny Vostočnyj. Ovšem taková zdržení jsou u velkých raketových projektů v celém světě běžná, inženýři musí překonávat řadu technických obtíží, s nimiž se dosud nesetkali.

Podle plánů Chruničevovy firmy by měla Angara vynést první kosmonauty do vesmíru v roce 2017 z kosmodromu Vostočnyj.

I na Bajkonuru, který mají Rusové pronajatý od Kazachstánu do roku 2050, se měla Angara objevit. Původně tam pro ni chtěli postavit startovací základnu Bajterek, ale Rusko loni na jaře od projektu ustoupilo – přestalo mít zájem. Místo toho se uvažuje o vypouštění Angary z Jihokorejské republiky.

Potřebujeme raketu o nosnosti 70–75 tun

Projekt Angara přišel do loňska na víc než sto miliard rublů. To je poměrně vysoká cena. Její předražení se neodvážil nikdo kritizovat, dokud loni v říjnu nepřišel do Ruské kosmické agentury nový generální ředitel. Do tohoto křesla usedl sedmapadesátiletý Oleg Ostapenko, bývalý náměstek ministra obrany a velitel Kosmických vojsk. Podle moskevského listu Izvěstija označil Ostapenko na poradě 24. října Angaru za slepou uličku. Bude proto třeba přepracovat představu státní politiky Ruska do roku 2030.

V rozhovoru s reportérem listu řekl, že odborníci firem Energija a Progress nyní analyzují, nakolik by byla představa vysoce kapacitní Angary efektivní. Avšak bez ohledu na výsledek zkoumání ji zavrhl. Podle jeho názoru musí Rusko postavit raketu, která bude mít nosnost 70–75 tun nákladu na nízkou dráhu. „Proto musíme nezbytně vytvořit novou raketu.“

Angara jako praktická učebnice

Naproti tomu odborníci, které novinář Izvěstijí oslovil, cenu Angary obhajovali. Upozornili na to, že jakmile začne její sériová výroba, cena klesne – jak to známe u ostatních raket.

Člen Ruské kosmické akademie Andrej Jonin se domnívá, že je třeba Angaru odzkoušet na Plesecku, stavět pro ni rampu a montážní halu na kosmodromu Vostočnyj považuje za zbytečné. Zrušit tento projekt nelze, protože by to demoralizovalo všechny zúčastněné pracovníky. Angara by se měla považovat za projekt, na kterém se vyučí nová generace odborníků.

Pravdu má jak Ostapenko, tak jeho odpůrci. Bez těžkotonážní rakety se Rusko při svých výbojích na Měsíci a Marsu neobejde. Na druhé straně lidé, kteří stavěli rakety za sovětské éry, jsou už dávno pryč a s nimi mnoho praktických zkušeností. Proto by se měla brát Angara jako učebnice pro novou generaci techniků, která v budoucnosti dostane rozsáhlejší projekty.

Autor:
  • Nejčtenější

Ilustrátora Wintera věznili nacisté. Kreslil erotické i historické vtipy

Malíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter-Neprakta, který se narodil před 100 lety, byl rekordmanem v počtu kreslených vtipů, zajímal se však například i o antropologii a tajemno všeho...

14. července 2024

Evropa se vrátila do vesmíru. Nová raketa Ariane 6 úspěšně dokončila první let

Z kosmodromu Korou ve Francouzské Guyaně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Loni se do vesmíru vydala na svou poslední cestu raketa Ariane 5. A protože je druhá a menší evropská raketa...

9. července 2024,  aktualizováno  10.7 6:25

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Důmyslné zbraně příkazového řádku Windows

Někomu tento způsob ovládání může přijít archaický, jiný na něj nedá dopustit. Řeč je o ovládání Windows prostřednictvím příkazů. Příkazový řádek je nedílnou součástí tohoto operačního systému od...

12. července 2024

Dynamitové beranidlo nahánělo strach – hlavně posádce. Zrod prasečích člunů

Třebaže se počátky ponorkové zbraně datují do raného novověku, teprve průmyslová revoluce z přelomu 19. a 20. století dodala lidstvu technologie, díky nimž se ponorné čluny staly opravdovými...

7. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Před 100 lety vybojovalo Československo první zlatou olympijskou medaili

V pořadí VIII. olympijské hry se konaly od 5. do 27. července 1924 ve francouzské metropoli, nicméně již 4. května 1924 začaly některé soutěže na hrách. Zúčastnilo se jich 3089 sportovců (z toho 135...

13. července 2024

Ilustrátora Wintera věznili nacisté. Kreslil erotické i historické vtipy

Malíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter-Neprakta, který se narodil před 100 lety, byl rekordmanem v počtu kreslených vtipů, zajímal se však například i o antropologii a tajemno všeho...

14. července 2024

Prasečí čluny provázely podivuhodné havárie. Zabíjel benzin, vodík i chlor

V předchozích dílech seriálu jsme se seznámili s ranými americkými ponornými čluny – tzv. pigboaty. Tentokrát se podíváme na jejich službu, kterou lemovalo množství nehod, havárií a raritních...

14. července 2024

SpaceX dostala dočasnou stopku, raketa Falcon 9 špatně vynesla satelity

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) pozastavil starty raket Falcon 9 od soukromé společnosti SpaceX. Stalo se to poté, co jedna z těchto raket neúspěšně umístila satelity na oběžnou dráhu....

13. července 2024  11:38

Před 100 lety vybojovalo Československo první zlatou olympijskou medaili

V pořadí VIII. olympijské hry se konaly od 5. do 27. července 1924 ve francouzské metropoli, nicméně již 4. května 1924 začaly některé soutěže na hrách. Zúčastnilo se jich 3089 sportovců (z toho 135...

13. července 2024

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...