Nevyprovokovaná válečná akce Ruské federace na území Ukrajiny vyvolává otázky o další spolupráci kosmických agentur z Evropy a Ruska. Zatím není jisté, jak se současná geopolitická situace projevuje například na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, kde jsou nyní čtyři američtí astronauti, dva ruští kosmonauti a jeden z Evropy. I když se v takovém prostoru bariéry spíš rozmělňují, dá se čekat, že ruská invaze na Ukrajinu vyvolala zhoustnutí tamní atmosféry.
Větší problémy ale mohou mít výzkumy 22 členů Evropské kosmické agentury a Ruska. Roskosmos je významnou součástí mnoha důležitých projektů a s ESA spolupracuje na těch nejvýznamnějších akcích. Vedle přerušení spolupráce na základě rozhodnutí jednotlivých partnerů do hry vstupuje i balík sankcí, který může takovou spolupráci přerušit.
Zástupci Evropské kosmické agentury se k těmto otázkám zatím nevyjadřují.
Možná tak skončí mise ExoMars, která byla mnohokrát odkládána, naposledy kvůli dvěma důvodům. Jedním byla potřeba dalších zkoušek kosmické lodi s finálním hardwarem a softwarem. Druhý pak spočíval v tom, že byla tehdejší závěrečná fáze příprav kolem ExoMars ohrožena obecným zhoršením epidemiologické situace v evropských zemích.
Kvůli tomu první evropský marsovský rover nestihl odletět na raketě Proton předloni v létě a zaostal tak ze třemi sondami, které k Marsu dorazily před rokem.
Robotické vozítko Rosalind pojmenované po Rosalindě Franklinové se tak mělo dostat do kosmu letos, kdy se po dvou letech otevřelo další startovací okno mezi 20. zářím a 1. říjnem.
Po příletu k Marsu měla ruská přistávací plošina Kazačok (Kozáček) vypustit na povrch Marsu evropský rover, podobně jako to provedl loni čínská pojízdná laboratoř Bůh ohně.
Současná mise ExoMars je přitom jedním z nejsledovanějších projektů ESA, který byl vybaven nástroji pro hledání stop organických sloučenin.
První mise ExoMars z roku 2016 byla úspěšná jen zčásti, protože se v jejím rámci nepodařilo dostat bezpečně modul Schiaparelli na povrch planety. Právě tento stroj byl určen k tomu, aby si na něm Evropská kosmická agentura (ESA) vyzkoušeli přistání na čtvrté planetě Sluneční soustavy.
Obecně se může Evropě ztížit cesta do vesmíru. Evropská společnost Arianespace, která se zabývá vynášením nákladů do vesmíru, využívá ruské rakety Sojuz spolu s menšími raketami Vega a většími raketami Ariane 5 k vynášení užitečného nákladu z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, připomíná server Space.com.
„Mezi ESA a vládou Ruské federace byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci a partnerství v oblasti výzkumu a využívání vesmíru pro mírové účely a již probíhá spolupráce v různých oblastech činnosti nosných raket, která bude přínosem pro oba partnery. Rusko je partnerem ESA v jejím úsilí o zajištění přístupu do vesmíru prostřednictvím provozu ruské nosné rakety Sojuz z evropského kosmodromu,“ píše se na stránkách ESA.
Vniveč také mohou přijít plány na spolupráci s Ruskem na vývoji budoucích nosných raket a také na sérii družic zkoumajících vliv vesmíru na živé organismy.
Opominout by se neměli dohody na vytvoření zvláštního mechanismu výměny údajů z pozorování Země a na řešení otázek kompatibility a interoperability mezi ruskými a evropskými družicovými navigačními systémy.
Na druhou stranu, řadu těchto projektů lze uskutečnit i s dalšími partnery, někdy i z komerční sféry.
Užší spolupráce Číny a Ruska
Ani Rusko není na Evropské nebo Americké vesmírné agentuře zcela závislé a v posledních letech buduje v této oblasti partnerství především s Čínou. Loni obě země podepsaly pětiletý kontrakt o vzájemné spolupráci ve vesmíru.
Nejvýraznějším výsledkem této spolupráce má být vybudování Měsíční stanice do roku 2035. Vedle toho se chtějí oba státy podílet na vývoji pozemního segmentu národních družicových systémů obou zemí, ruského systému GLONASS a čínského navigačního družicového systému BeiDou (BDS), které budou instalovány v příštím roce.
