Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvOpatření, která budou v Česku platná od pátku, mají jediný cíl: snížit mobilitu obyvatel. „To je hlavní požadavek epidemiologů. A pak se vybírá z různých skupin, kde to co nejméně bolí a kde je větší pravděpodobnost šíření viru.“
Podle Nature jsou nejrizikovější restaurace a fitka
„Máme zde studii prestižního magazínu Nature,“ uvádí vicepremiér. „Ta jasně ukazuje, že nejnebezpečnější obory, kde se epidemie šíří nejvíce, jsou suverénně restaurace, následují fitness centra, pak jsou to kavárny, hotely, kostely, což není v Česku tak rizikové jako v zahraničí. A pak je velká skupina obchodů, které jsou relativně méně toxické.“
„Dobře jsou na tom naopak autosalóny, lékárny a kupodivu také obchodní centra, která jsou na tom daleko lépe než menší obchody nebo restaurace. Těch studií je samozřejmě mnohem více, ale je to jeden z pramenů, podle kterých se řídíme,“ tvrdí Karel Havlíček.
Vicepremiér samotné omezování chodu země nevnímá nejlépe a podle svých slov v Rozstřelu při zavádění jakýchkoliv restrikcí v hospodářství doslova trpí. „Přiznám se, že jsem stál hodně za tím, že se 3. prosince uvolnil provoz maloobchodů a restaurací.“
„Stál jsem o to, aby se pustilo všechno, protože jsem chtěl, aby to bylo spravedlivé. A to jsme věděli, že v okolních zemích byly restaurace zavřené,“ říká Havlíček. Ale v tuto chvíli uznává, že epidemická situace není dobrá a k omezení v mobilitě obyvatel musí dojít.
Proč se nedá hrát tenis? Covid se nešíří na 20 metrů
V další části Rozstřelu čelil místopředseda vlády otázkám na nelogičnosti, které se alespoň podle řady kritiků v opatření kabinetu vyskytují. Třeba zda existují nějaké důkazy, že se při tenisové dvouhře v hale s desetimetrovým stropem, s rozestupem dvacet metrů mezi hráči někdy někdo nakazil infekcí covid-19. Přitom na první pohled větší riziko hrozí při masáži, pedikůře nebo v kadeřnictví, kde dochází k přímému tělesnému kontaktu mezi klientem a zaměstnancem.
„Na totéž narážel pan ministr Zaorálek, když se při jednání vlády ptal: Je toxická galerie?“ odpovídá Havlíček. „Nám ale nejde o vlastní provozovnu, ale o mobilitu lidí. Ti tam jedou nějakým dopravním prostředkem, metrem, tramvají, pěšky, jsou na zastávce. A krásně vidíme, když je najednou méně lidí v ulicích, jak jde křivka dolů. A naopak, když je na ulicích lidí více, tak jde křivka nahoru.“
„Že to není spravedlivé? O tom není pochyb,“ míní Havlíček. „Nejvíce teď trpí kultura, sport a restaurace. Ale zatím ve světě nikdo nevymyslel nic lepšího. V okolních státech, v Německu nebo v Rakousku, platí ještě přísnější opatření. My i další země se díváme do těch segmentů, kde je menší zlo.“
Co je spravedlivé? Covid rozhodně ne
„Rozhodli jsme se nedělat výjimky v obchodech a službách. To jsou kadeřnictví, pedikůry nebo obchody... Za nimi jsou živnosti, ti, kteří si na provoz berou úvěry a leasingy. A pokud je budeme držet zavřené (a na kompenzace v takovém množství nemáme), tak v tu chvíli tady máme krachy desetitisíců živnostníků.“
„Spravedlivé to není, to s vámi souhlasím. Ale řekli jsme si, že klíčové jsou školy a pak hned v závěsu ekonomika, tedy i obchod. A když se zastaví obchod, zastaví se ekonomika a pak máme na světě průšvih. Lidi přijdou o práci a budeme tu mít takové problémy, že ani nebudeme mít na to, abychom si na ten tenis zašli.“
„Ale zásadní je mobilita. Dobře, necháme sport, to by bylo výborné, tak pak by se musela mobilita snížit někde jinde, třeba v obchodech. Dobrá, měli bychom tu zástup živnostníků, kteří si budou stěžovat, že krachují. Teď tu máme sportovce, kteří si stěžují, že si nemohou zapinkat. Vím, že to není spravedlivé, ale covid není spravedlivý.“
Test či očkování jako propustka?
Lidé si budou moci od středy udělat antigenní testy. Vláda slibuje, že testovací kapacity by měly být stále robustnější. Karel Havlíček tak odpověděl i na otázku, zda by nebylo možné podmínit určité typy služeb, třeba posilovny, bazén, halové sporty nebo i ubytování na horách nebo rezervaci v restauraci negativním antigenním testem.
„Zatím tohle není možné. Žijeme v právním státě. Neříkám, že se k tomu nedá časem dojít. Ale nikoho nemůžeme donutit, aby se šel testovat. To by nastaly obrovské právní spory a to nás bude čekat i v rámci očkování. Ale není vyloučené, že se časem touto formou půjde. Teď to testují na Slovensku, kde takto vyzkoušeli hotely. Ano, může to být jedna z variant, ale je třeba to právně domyslet.“
„Nejsem ale právník a určitě to není právně triviální záležitost. V tomto ohledu se mimo jiné chystá něco jako očkovací pas,“ říká Havlíček s tím, že i očkování by mohlo být vstupenkou k některým službám. „Tedy, že budeme nosit ve svých mobilech informaci o tom, že jsme testovaní. Ale jestli se to prosadí, to říct neumím. Ale je docela možné, že se to ve světě stane standardem a nepůjde pouze o vstup do nějaké země, jak tomu je už dnes.“
Karel Havlíček v Rozstřelu hovořil i o roli lobbistických skupin v rámci rozvolňování i zavádění restriktivních opatření během pandemie, o pomoci zavřeným restauracím, o schodku letošního státního rozpočtu i o tom, zda se on sám nechá proti onemocnění covid-19 testovat.