„Mimořádný objev pozůstatků hradby z počátku 12. století v prostoru břeclavského zámku navazuje na záchranný archeologický výzkum, při němž byly na stejném místě v letech 2009 a 2018 zjištěny mohutné destrukce vypálených mazanic. Tehdy ale nebylo možné objev interpretovat. Nyní bylo v nižší vrstvě odkryto množství ohořelého dřeva a potvrdilo se, že jde o součásti tělesa hradby, rozsahem i stářím unikátní nález sahající do doby hradištní,“ interpretovala hodnocení poroty mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.
A co vlastně odborníci v Břeclavi našli? „V jedné místnosti pod zámkem jsme postupně odhalili pozůstatek dřevohliněné hradby, zdejšího významného pohraničního hradu z 11. a 12. století,“ přibližuje Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia.
„O Břeclavi jsme sice byli informováni z písemných pramenů, nicméně archeologických důkazů k její existenci bylo prozatím poskrovnu. Díky výzkumu víme, že počátky zdejšího osídlení můžeme datovat mezi léty 1043 až 1051. Tehdy vzniklo první osídlení na ostrově v řece, kde dnes stojí zámek. Ostrov byl asi i záhy opevněn – na přesnější datum ještě čekáme,“ doplnil Dejmal.
Při stavbě opevnění byli do jeho základů pohřbeni tři lidé, zřejmě muži. A to nejspíše jako takzvaná základová oběť. Měli u sebe také přiložený meč. „Navíc se jednalo o meč typu Ulfberht, jde teprve o čtvrtý takový nález u nás,“ podotkl Dejmal.
Hradba pak byla přestavěna na počátku 12. století, což odpovídá asi dalšímu opevňování hranice, kdy vzniká patrně i Mikulov a na dnešní rakouské straně hrady Falkenstein a Staatz.
Samotný výzkum není zatím vyhodnocen ani publikován. A jelikož půjde o vcelku náročnou práci, vědci doufají, že se jim podaří sehnat podporu z grantů. „Patrně začneme v Břeclavi na zámku další výzkum ještě tento rok,“ dodal Dejmal.
