Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse je jedním z nejdůležitějších témat do budoucna upřesnění požadavků, které jsou potřebné pro přijímací zkoušky na střední školy.
„S ohledem na délku trvání distanční výuky a její dopady doporučujeme ministerstvu specifikovat pro základní školy výstupy podstatné pro další vzdělávání a k nim stanovit učivo. Takto specifikované výstupy pak navázat na obsah přijímacích zkoušek a zvážit, na kterých středních školách je nutné dělat centrální přijímací testy. Sníží se tím tlak na základní školy, učitele, žáky i rodiče,“ vysvětlil náměstek.
Inspektoři tedy chtějí po ministerstvu specifikaci požadavků, které budou nutné pro úspěšné složení přijímacích zkoušek. Například co v testech bude za okruhy a které se vynechají.
Výstupy vs osnovyRámcové vzdělávací programy nyní stanovují takzvané výstupy, tedy co mají žáci umět na konci některých ročníků. Učivo je doporučené a závazným se stává až poté, co si jej škola rozpracuje do vlastního vzdělávacího programu. O potřebě změn ve vzdělávacích programech se mluví několik let. Podle odborníků jsou předimenzované a řada škol s nimi neumí dobře pracovat. Podle Andryse o tom nyní inspekce jedná s ministerstvem školství. |
„Ilustrativně může jít například o to, jestli třeba řešení lineární rovnice o jedné neznámé je v tuto chvíli skutečně tou podstatnou dovedností, kterou je třeba při přijímací zkoušce ověřovat,“ upřesnil s tím, že konkrétní specifikace jsou na složitější kurikulární debatu odborníků.
Maturitní zkoušky se budou ještě na ministerstvu řešit, což už dříve řekl i ministr Robert Plaga. Finální scénáře podoby zkoušek mají být hotové do konce měsíce.
V případě současných čtvrtých ročníků jde totiž už o několikaměsíční výpadek, kdy do školy prezenčně nechodí. Na jaře se kvůli epidemii školy zavřely od 11. března a do konce školního roku se už úplně neotevřely. Nyní se všechny školy s výjimkou mateřských zavřely od 14. října. Dohromady tak mají čtvrté ročníky rozložená hned dvě pololetí. Podle Andryse je třeba pro takové žáky vytvořit robustní systém podpory.
„Potřebují zvládat témata, která s nimi nebylo možné probrat distančně či prezenčně a musí jich část dostudovat sami. Pro tuto věkovou kategorii starších žáků se ale dá taková forma podpory realizovat a ještě o tom budeme v rámci rezortu velmi diskutovat,“ doplnil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Podle Petra Fialy /ODS/ je nezbytné, aby se děti vrátily do škol co nejdříve:
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvVíce volnosti, ale hodně nového učiva
Až pětina učitelů při distanční výuce na jaře v podstatě překlopila rozvrh a pracovala s dětmi na dálku jako by byly ve školních lavicích. Čtvrtina kantorů navíc probírala většinou nové učivo, zhruba dvě pětiny věnovaly nové látce až polovinu času. Jen kolem 27 procent pedagogů při šetření inspekce dodrželo vydané manuály a část učiva zjednodušilo nebo vypustilo.
„Navíc značný podíl učitelů na těchto přístupech neplánoval nic měnit ani pro případnou další distanční výuku,“ konstatoval náměstek Andrys.
K redukci učiva přitom vyzývalo jak ministerstvo, tak inspekce a další školské instituce už na jaře, ve stejném duchu měla výuka probíhat i na podzim. Nyní mají učitele k dispozici pro dálkovou výuku různé návody.
Například ve čtyřiadvacetistránkovém materiálu z konce září ministerstvo učitelům doporučilo kombinovat videokonference, e-maily, úkoly z učebnic a samostudium. Mladším školákům podle něj stačí na videokonferencích hodina denně, starším žákům tři hodiny za sebou. Přesto podle Andryse řada škol vyžaduje od dětí účast na videokonferencích každý den celé dopoledne i část odpoledne.
