„Vysvětlení je strašně jednoduché. Je to kolektivem, který tady je,“ tvrdí nový ústecký trenér Lubomír Vašina, který polil zvadlé mužstvo svojí energií a emocemi.
Tři zápasy doma, tři výhry, na to loňský odpadlík nebyl zvyklý. Podal si postupně Liberec, Příbram a Odolenu Vodu. Jen mezitím na půdě Karlovarska ztroskotal.
„Vstup do soutěže je úžasný, hlavně to, že jsme třikrát hráli doma a třikrát to uhráli,“ libuje si Vašina. „A v Karlových Varech, což byl loni top tým a teď ho čeká Liga mistrů, jsme hráli relativně vyrovnaně, i když 0:3 tomu neodpovídá.“
Ačkoli kádr se moc neměnil, klíčový post ano. Místo amerického nahrávače Zachary Melchera se vrátil Luboš Bartůněk. „Hodně to zvedl, co si budeme nalhávat. Nahrávač je znát. Nechci pomlouvat Zacha, co tu byl minulý rok, ale prostě na to neměl,“ viděl Jiří Kořínek, libero s kohoutem na hlavě. „Luboš je vůdčí osobnost, hlavně vyspěl, vyzrál, už není rapl, jak býval.“
Pomohl taky kanadský smečař Lars Bornemann. „Loni byl kádr podobný, já o tom nemůžu moc mluvit ani vědět, když jsem tady nebyl,“ pravil trenér. „Ale teď můžu zodpovědně říct, že tady je dvanáct borců, kteří jedou, jsou spolu, fungují dohromady. Síla je v individualitách jako takových. Kdyby tu nebyly, některé momenty jako celek úplně nezvládnou. Funguje symbióza: kolektiv pomůže jednotlivci a jednotlivec kolektivu. To je zásadní.“
Loni se Ústí sesypalo z každé maličkosti, teď je pevné jako skála, i když mu teče pořádně do bot. Jako naposledy s Odolenou Vodou; první sadu otočilo ze 4:11, ve třetím, ač ji ztratilo, odvrátilo sedm setbolů. „Tohle poznání je pro trenéra příznivé a potěšující. Může se spolehnout, že družstvo zápas, set nebo nepříznivý stav nepoloží,“ cení si Vašina. „Potěšit a povzbudit to musí i tým. Může si věřit, že je schopný dát víc balonů po sobě. A ovlivnit nebo zlomit set.“
Podle Kořínka to ukazuje na mentální sílu ústecké party. „Některé situace nejsou lehké, ale poslední dobou je zvládáme až moc dobře na to, že jsme Ústí,“ překvapilo i oporu. „Ale máme tady silné lidi, jsme už zkušenější mančaft, v základu je pár kluků přes třicet let. Mentálně to zvládáme. Pomáhají nám univerzálové, všichni hráči, z lavičky přijde člověk, pomůže taky.“
Jenže v rozletu může Ústí zabrzdit sportovní odstávka ve státě. „Pro nás je to mrzuté, protože tým je teď na vlně. Zkušenější mančafty se do toho vrátí asi daleko snáze než my,“ tuší Vašina. „Někteří kluci poznávají třeba poprvé takovou euforii z vítězných zápasů a dobrého sportu. Ty sety, co jsme odehráli, tam nebylo nic plochého, kde by sport stál za houby. Bohužel to končí, když jsme veselí a máme chuť. Ale třeba se vrátíme a budeme stejní.“
